William Shakespeare - Romeo a Julie

Když Julii v tomto stavu ráno spatří její rodiče, svalují vinu sami na sebe, pláčou a ještě téhož dne, kdy se měla konat svatba, místo ní nastrojí pohřeb, jídlo, které se mělo jíst na svatební hostině, připraví na pohřební hostinu.

Jednání 5:

Zatím Otec Lorenzo pošle posla do Mantovy s dopisem pro Romea, ve kterém je napsáno, že Julie není mrtvá, že se za 2 dny vzbudí jako z poklidného spánku. Jenže dříve, než stihne Romeo obdržet dopis, mu Baltazar oznámí, že je Julie mrtvá. Zjistí také, že Paris pro ni uspořádal pohřeb – zahlédne ho, jak Julii nese do hrobky květiny. Pošle ho pryč – chce s ní být sám, ale Paris neustoupí → Romeo ho při souboji zabije a poté ho uloží do hrobky vedle Julie, protože svého činu lituje.

Když Romeo uvidí v hrobce Julii "mrtvou", políbí ji, vypije jed, který si koupil u lékárníka v Mantově a umře vedle ní. Potom přijde do hrobky Otec Lorenzo a právě ve chvíli, kdy spatří, že je Romeo mrtev, se začne probouzet Julie. Lorenzo se Julii pokusí vyvézt z hrobky, aniž by si všimla mrtvého Romea, ale nepodaří se mu to. Zatímco se Julie dívá na mrtvého Romea, jde do hrobky zvuk fanfár, že přijíždí Capulet. Otec Lorenzo utíká pryč. Než stihne kdokoli další vejít do hrobky, Julie vypije zbytek jedu, který Romeo nevypil (/probodne se dýkou).

Když najdou Montekovi a Capuletovi své děti mrtvé, dají Romea a Julii na společný hrob a až teprve nyní se konečně usmíří.

Jazyk:

• Spisovný, vytříbený a vznešený, s citově zabarvenými výrazy

• jmenné tvary přídavných jmen (mlád), archaismy (ni to, ni ono), poetismy

• Prolínaní prvků tragiky a komiky, postavy rozporuplné a živoucí

• Slohový postup: vyprávěcí → přímá řeč – dialogy, monology

• Věty tázací, zvolací, jednočlenné („Romeo!, Nálado!, Blázne!“)

• Tropy:

  • Přirovnání (Tu se Romeo vymrštil jako střela)

  • Metafory (Na křídlech lásky přeletěl jsem zeď)

  • Personifikace (Štěstí se na tě hrne!)

  • Synekdocha (V minutě je mnoho dnů)

• Figury:

  • Inverze ve slovosledu (Tybalta zabils?)

  • Řečnické otázky (Ach Romeo, Romeo, proč jsi Romeo?)

  • Antiteze (Tak pozdě máme, že už je skoro brzy!)

  • Apostrofa (Pojď Romeo, ty duše přestrašená)

  • Epifora, Epizeuxis (Však Romeo, Romeo nikoli: je vyhnán)

• Epiteta:

  • Ornans (spící slunce)

  • Oxymoróny (A v hrobě bude pokoj!)

O autorovi, vlivy na jeho tvorbu:

• Narozen ve Stratfordu nad Mohanem v rodině rukavičkáře, umírá roku 1616 ve svém rodišti

• V 18 letech oženěn se starší dívkou, 1592 v divadlech v Londýně, 1599 – vlastnil část divadla Globe

• Obdarován velkou fantazií a schopností vystavět příběh

• Tvorba:

  • Inspirace řeckými dramaty (Ovidius – téma tragické lásky)

  • hrdinové uvažují o běžných denních zkušenostech a zamýšlí se nad smyslem své existence → tvorba přerůstá časový i společenský rámec doby

  • postavy se vytváří svůj vlastní osud, příčinou tragédie je vášeň – ne náhoda

  • autor poukazuje na to, aby mladí lidé bojovali za své právo na lásku, štěstí a vlastní osud (i přes jeho nepřízeň)

  • 1. období (do r. 1600)

    • komedie: Zkrocení zlé ženy, Veselé paničky windsorské, Sen noci svatojánské

    • historické hry: Jindřich VI., Richard III. – hrály se na dvoře Alžběty I.!

    • Tragédie: Romeo a Julie