Zvuková stránka jazyka
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
zadní (č, dž, ž, š)
tvrdopatrové (ť, ď, ň, j)
měkkopatrové (g, ch, k, velární n – v pozici venku)
hrtanová (h)
celý konsonantický systém lze uspořádat přehledně do tabulky (místo tvoření x způsob tvoření), omezený formát této maturitní otázky nám ji ale zařadit nedovoluje
- slabika – část slova vyslovená jedním nárazem dechového proudu
aspoň jedna hláska slabiky musí být slabikotvorná (samohlásky, ze souhlásek r, l, m)
otevřená (končí samohláskou) x zavřená (končí souhláskou) – v češtině tendence k otevřeným slabikám
slovní přízvuk – v českých slovech na první slabice
ve spojení jednoslabičné předložky s následujícím slovem se přízvuk přesouvá na předložku, takže předložka s jménem tvoří přízvukový celek
na liché slabice v troj- a více slabičných slovech – vedlejší přízvuk
v souvislé řeči některé výrazy vlastní přízvuk nemají, připojují se k předcházejícímu přízvučnému slovu – příklonky, např. krátké tvary zájmen (mě, tě se, mi atd.), tvary pomocného slovesa být (jsem, jsi, bych atd.)
výrazy bez vlastního přízvuku tvořící zvukovou jednotu s předcházejícím přízvučným slovem – předklonky
členění na promluvové úseky – menší zvukové a významové celky
větný přízvuk – přízvuk, kterým některé slovo ve větě vyniká nad ostatními slovy
v běžné větě – réma (jádro výpovědi) na konci, tam také bývá i větný přízvuk
melodie (intonace) – změna výšky hlasu
Výslovnost
je třeba zachovat náležitou kvalitu samohlásek i jejich náležitou délku
při výslovnosti souhláskových skupin dochází k asimilaci (spodobě) znělosti – většinou regresivní, řídí se poslední souhláskou, např. sbor [zbor], vztyčit [fstyčit] atd.
výjimku tvoří souhláska v – asimilaci způsobuje, ale sama ji nevyvolává
skupina sh se vyslovuje dvojím způsobem – shoda – [schoda] x [zhoda] – častější na Moravě
na konci slova – místo znělé neznělá
výslovnost s rázem – ráz má na předcházející souhlásku vliv jako neznělá souhláska) – v okně [f ´okně]
Výslovnost cizích slov
pozor na nespisovnou výslovnost k jako g ve slovech motocykl, demokracie atd.
cizí jména vlastní vyslovujeme podle výslovnosti cizího jazyka (Viktor Hugo [viktor igo]), užíváme však pouze české hlásky
někdy je možné dvojí psaní i dvojí výslovnost – diskuse i diskuze, renesance i renezance atd.
- výslovnost českých i cizích slov je kodifikována v příručce Výslovnost spisovné češtiny I, II