Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Zvuková stránka jazyka

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (43 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

zadní (č, dž, ž, š)

  • tvrdopatrové (ť, ď, ň, j)

  • měkkopatrové (g, ch, k, velární n – v pozici venku)

  • hrtanová (h)

  • celý konsonantický systém lze uspořádat přehledně do tabulky (místo tvoření x způsob tvoření), omezený formát této maturitní otázky nám ji ale zařadit nedovoluje

- slabika – část slova vyslovená jedním nárazem dechového proudu

  • aspoň jedna hláska slabiky musí být slabikotvorná (samohlásky, ze souhlásek r, l, m)

  • otevřená (končí samohláskou) x zavřená (končí souhláskou) – v češtině tendence k otevřeným slabikám

  • slovní přízvuk – v českých slovech na první slabice

  • ve spojení jednoslabičné předložky s následujícím slovem se přízvuk přesouvá na předložku, takže předložka s jménem tvoří přízvukový celek

  • na liché slabice v troj- a více slabičných slovech – vedlejší přízvuk

  • v souvislé řeči některé výrazy vlastní přízvuk nemají, připojují se k předcházejícímu přízvučnému slovu – příklonky, např. krátké tvary zájmen (mě, tě se, mi atd.), tvary pomocného slovesa být (jsem, jsi, bych atd.)

  • výrazy bez vlastního přízvuku tvořící zvukovou jednotu s předcházejícím přízvučným slovem – předklonky

  • členění na promluvové úseky – menší zvukové a významové celky

  • větný přízvuk – přízvuk, kterým některé slovo ve větě vyniká nad ostatními slovy

  • v běžné větě – réma (jádro výpovědi) na konci, tam také bývá i větný přízvuk

  • melodie (intonace) – změna výšky hlasu

Výslovnost

  • je třeba zachovat náležitou kvalitu samohlásek i jejich náležitou délku

  • při výslovnosti souhláskových skupin dochází k asimilaci (spodobě) znělosti – většinou regresivní, řídí se poslední souhláskou, např. sbor [zbor], vztyčit [fstyčit] atd.

výjimku tvoří souhláska v – asimilaci způsobuje, ale sama ji nevyvolává

skupina sh se vyslovuje dvojím způsobem – shoda – [schoda] x [zhoda] – častější na Moravě

  • na konci slova – místo znělé neznělá

  • výslovnost s rázem – ráz má na předcházející souhlásku vliv jako neznělá souhláska) – v okně [f ´okně]

Výslovnost cizích slov

  • pozor na nespisovnou výslovnost k jako g ve slovech motocykl, demokracie atd.

  • cizí jména vlastní vyslovujeme podle výslovnosti cizího jazyka (Viktor Hugo [viktor igo]), užíváme však pouze české hlásky

  • někdy je možné dvojí psaní i dvojí výslovnost – diskuse i diskuze, renesance i renezance atd.

- výslovnost českých i cizích slov je kodifikována v příručce Výslovnost spisovné češtiny I, II

Témata, do kterých materiál patří