Ladislav Fuks - Spalovač mrtvol

11. Ladislav Fuks - Spalovač mrtvol

Autor:

Ladislav Fuks

• 1923-1994

• Český prozaik

• Byl členem Svazu českých spisovatelů (dodržují pravidla režimu)

• Byl osamocený, uzavřený, pohyboval se jen v blízkém okruhu přátel

• Žil s matkou v malém bytě, byl jedináček, ale jeho matka se mu moc nevěnovala

• Byl homosexuál, musel prožít dospívání ve strachu a osamocení

• Dospíval během 2. světové války

• Se psaním skončil, když mu bylo 60 let, poté oznámil oficiální konec své literární práce

• Hodně kouřil, zemřel ve svém bytě v Praze

Jeho díla:

• Hrdinové jsou často nějakým způsobem psychicky deformovaní (fobie, schizofrenie, zabijáctví)

• Jeho tvorba je silně poznamenána válečnou a židovskou problematikou, bezbranného lidství s násilím a zlem

Vévodkyně a kuchařka

-> Silně autobiografický historický román = jeho poslední dílo (román popisující vlastní život nebo vlastní zkušenost)

Mí černovlasí bratři

-> Soubor 6 povídek (Osudy 5 gymnasistů během války s tématem holokaustu) = hromadné vyvražďování židů nacisty = období druhé světové války

Pan Theodor Mundstock

-> román o Židovi, který se snažil připravit na transport do koncentračního tábora, aby zvýšil svou šanci na přežití

Téma:

• Proměna člověka v monstrum

Motivy:

• Pojmenování (Dochází k záměně významu slov, navíc hrdina záměrně pojmenovává věci jinak, sám si nechává říkat Roman, ale jmenuje se Karel, schůzku si sjedná do hostince U Stříbrného pouzdra, přitom je to hostinec U Hroznýše atp.)

• Maska (Nejen žebrácká maska, ale i přetvářka pana Kopfrkingla, který v masce milujícího manžela vraždí svoji ženu, v masce milujícího otce zabíjí svého syna...)

• Lovná nebo drobná zvěř (Kopfrkinglovi podřízení, mrtví v rakvích, ti všichni mají jména drobné nebo lovné zvěře -> jsou tedy ohroženi = Pan Fenek, Vrána, Beran, Zajíc, Špaček, Lišková...)

• Hudební motivy (Pan Kopfrkingl miluje hudbu, často ji zmiňuje, v textu je to připomínáno také “hudebními” jmény: agenti Rubinstein, Strausse, zaměstnanec Dvořák, či nebožka slečna Strunná)

• Buddhistické náboženství (neustále se zaobírají svojí žlutou knihu v Tibetu. “Zvířecí” jména patří k Buddhistické víře v převtělování duší. Jak postupuje Kopfrkinglova proměna, přesvědčuje se svými halucinacemi v tom, že je tím, v něhož se převtělil Buddha, má tedy svaté poslání.

• Pár ženy s dlouhým pérem na klobouku a jejího muže (neustále se s nimi potkáváme. Právě tato žena, i když je svým mužem označována za bláznivou, má často pravdu, voskové figuríny opravdu hrají živí lidé, na boxu opravdu ublíží rozhodčímu, na petřínské rozhledně opravdu nejezdí výtah dolů a konečně ženina vize, kdy hřbitov u krematoria nevidí jako náhrobky, ale jako věže -> komíny z koncentračních táborů, předjímá nejen židovskou tragédii obecně, ale také Kopfrkinglovo zasvěcení a jeho budoucí účast na nacistickém plánu konečného řešení

• Dekorativnost (dekorativnost jednak souvisí s přípravou kremačního obřadu a mrtvých do rakve, jednak si pan Kopfrkingl stále dekoruje byt. Přátelům i lidem dává často stejné přívlastky jako by i živí lidé byli pouhou dekorací (= ozdobou) Kopfrkinglova života