12. Farma zvířat

Autor: George Orwell

Literární druh a žánr: epika, próza, satirický román, zvířecí bajka

Téma: kritika totalitních režimů, život na farmě, nenávist vůči lidem, myšlenky revoluce

Motiv: války, lži, nenávist, pracovitost, smrt, manipulace, nesvoboda a utlačování

Časoprostor: na venkovské farmě v Anglii, čas není přesně určen, ale ukazuje postupný nástup komunistického režimu

Kompoziční výstavba: chronologická, má 10 kapitol

Literární směr: světová tvorba 20. století, prvky sci-fi, antiutopický román, alegorická bajka

Jazykové prostředky: spisovný, moderní a jednoduchý jazyk, sem tam hovorové výrazy, satirické a kritické prvky, podrobné popisy, zamířeno nepřímo proti stalinistickému sovětskému svazu, archaismy, personifikace

Vyprávěcí způsob: dialogy, častá přímá řeč, občas nepřímá řeč (vypravěč), výskyt oslavné písně – zvířata ji zpívala

Vypravěč: er-forma

Typy promluv: přímá řeč, dialogy, nepřímá řeč

O autorovi:

• Vyrůstal v Anglii v Oxfordshiru, kde plyne také říčka Orwell, podle níž si Blair zvolil svůj pseudonym

• Sloužil v Indické imperiální policii v Barmě

• Zapojil se jako dobrovolník do občanské války

• Vlastním jménem Eric Arthur Blair

• Nějakou dobu žil jako tulák v Paříži a Londýně – kniha (Na dně v Paříži a Londýně)

Další díla autora:

• Na dně v Paříži a Londýně

• 1984

• Nadechnout se

Další autoři z tohoto období:

• Karel Čapek – R.U.R.

• Isaac Asimov – Já, robot

• Ray Bradbury – Marťanská kronika

Hlavní a vedlejší postavy:

• Prase Napoleon – podobnost stalina, manipulátor, nejchytřejší, podvodník a pokrytec

• Prase Kuliš – čestný s dobrými úmysly, podobnost s Trockym

• Prase Major - umírá na začátku příběhu

• Prase Pištík – lhář, výborný řečník, pravá ruka Napoleona, lze jej přirovnat k propagandě

• Valach Boxer – pracovitý, dobromyslný, největší dříč, zmanipulován režimem

• Klisna Lupina – hodná a věrná, postupně ji docházelo že je něco špatně

Děj: Tato kniha je napsána formou bajky, jejíž příběh se odehrává na jedné farmě. Jmenovala se Panská farma. Vlastnil ji pan Jones, který se poměrně dobře staral o zvířata, ale občas měla taky hlad a hlavně musela tvrdě dřít a on si popíjel.

Jednoho dne přišel starý Major a vysvětlil zvířatům, že jsou otroky člověka a že by mělo v budoucích letech dojít k revoluci. On se jí již asi nedožije, a tak tuto myšlenku předává jim. A také tak bylo. Po pár dnech Majorovi smrti nastala revoluce.

Zvířata vyhnala p. Jonese s jeho ženou a začali vládnout farmě. Přejmenovali ji na Farmu zvířat a hlavními postavami se stala prasata Kuliš a Napoleon. A nastali změny. Zvířata se stávala gramotnějšími, učila se čtení a psaní. Všechna zvířata byla sobě rovna a měli si říkat soudruhu. Proto bylo vyvěšeno sedm přikázání, podle kterých se měla řídit. Například tam stálo, že zvířata nemají přijít do styku s lidmi, nemají s nimi obchodovat, nemají spát v domě p. Jonese… Vše bylo v nejlepším pořádku jen do té doby, než se Kuliš s Napoleonem pohádali. Kuliš totiž navrhoval stavbu větrného mlýna a Napoleon nesouhlasil, jako vždy. Tak vznikly 2 tábory zvířat. Napoleon Kuliše vyhnal a tvrdil o něm špatné věci všem zvířatům – že byl zrádce, spojenec p. Jonese, …