12. Ota Pavel – Smrt krásných srnců

12. OTA PAVEL – Smrt krásných srnců

OTA PAVEL

• vlastním jménem Otto Popper, (2. července 1930, Praha – 31. března 1973, Praha)

• byl český prozaik, novinář a sportovní reportér

• je autorem sportovních a autobiografických próz s tématy z vlastního dětství

• Ota Pavel se narodil ve smíšené židovské rodině obchodního cestujícího

• s pomocí rozhlasového zpravodaje A. Lustiga, přítele rodiny, dostal Ota Pavel místo ve zpravodajské a sportovní redakci rozhlasu

• krátce pak pracoval jako sportovní redaktor v časopisech Stadion a Československý voják

• v roce 1964, na Zimních olympijských hrách v Innsbrucku, se u Oty Pavla projevila vážná duševní choroba a ta ho roku 1966 natrvalo vyřadila z práce

• odešel do invalidního důchodu, ale i přes časté pobyty v nemocnici nepřestával literárně tvořit

Díla:

Ota Pavel byl osobitý prozaik, jehož dílo se dělí na dvě tematicky odlišné oblasti, ale umělecky je podivuhodně jednotné a bývá označováno jako žurnalistická beletrie.

Próza:

Autor byl znám především jako sportovní novinář. Své reportáže a povídky shrnul do pěti knížek, které zaujaly jeho přístupem ke sportu. Nejde mu jen o rekordy a úspěchy, ale vedle fyzických dovedností zkoumá povahovou a mravní kvalitu člověka.

Dukla mezi mrakodrapy – 1964, s vrcholem o turnaji v NY v roce 1962

Plná bedna šampaňského – 1967

Pohár od Pánaboha – 1971

Syn celerového krále – 1972

Pohádka o Raškovi – 1974

Velkou pozornost vzbudily Pavlovy autobiografické vzpomínkové prózy, ve kterých vypráví o svém dětství a dospívání, o životních osudech svého otce, velkého snílka a dobrodruha, o krásách krajiny kolem Berounky.

Jak jsem potkal ryby – vydáno posmrtně 1974

Jak jsme se stali Vlky – črta, která je jen drobnou hříčkou dokreslující tatínkovu povahu a charakter

Běh Prahou – v ní je ztvárněn politický vývoj od roku 1946 až po vystřízlivění z komunistických ideálů a návrat k židovské identitě. Tato povídka kolovala jen v opisech a poprvé vyšla knižně až v roce 1991 ve třetím rozšířeném výboru Zlatí úhoři.

Soubory Smrt krásných srnců a Jak jsem potkal ryby byly vydány posmrtně v roce 1977 pod názvem Fialový poustevník.

Smrt krásných srnců

1. Kompozice

Druh díla – autobiografická povídka

Kniha se skládá ze sedmi povídek: 1971 (dříve osmi, prase bude = pro kritické vidění socialistického zemědělství byla vyřazena)

• Nejdražší ve střední Evropě

• Ve službách Švédska

• Smrt krásných srnců

• Kapři pro Wehrmacht

• Jak jsme se střetli s vlky

• Králíci s modrýma očima

Tématem povídek jsou zážitky z autorova mládí. Nejvýznamnější postavou je tatínek, šarmantní a úspěšný obchodník, který miluje maminku, přírodu a svůj život si užívá plnými doušky. Všechny příběhy jsou líčeny z perspektivy malého chlapce, což jim dodává zvláštní atmosféru.