3. č. romantismus máj

Jarmila skočí do jezera → sebevražda

autor řeší otázku viny, trestu, cti a lidské věrnosti

2. zpěv

znázornění času, věčnost přírody

noc před popravou, Vilém přemýšlí o smyslu života, o životě, smrti, marná vzpoura proti osudu → pocit křivdy

upadá do silné duševní propasti, vrací se do dětství – zdůvodňuje své chování

tímto zamýšlením se sám trestá a odsuzuje

1. Intermezzo

příroda a sbor duchů čekají na nešťastníkův návrat do lůna Matky Země

3. zpěv

2. Máj – den popravy (davy lidí stoupají na kopec popravy)

vězeň se naposledy rozhlíží, sklání hlavu pod katův meč: „Strašně skončil svůj život ten, co tak miloval svou vlast i svůj kraj.“

krása přírody X lidský osud

Vilém (autor) se vyznává přírodě, rodné zemi

obžaloba společnosti, poslední pozdrav vězňův, dav na něj křičí, obviňuje ho

popraven mečem – tělo vpleteno do kola, jeho kostra zůstává dlouhá léta, až zaujme mladého básníka

končí verši „Viléme! Viléme! Viléme!“

2. Intermezzo

nářek Vilémových „druhů noční chvíle“, že ztratil vůdce

příroda oplakává svého pána

4. zpěv

po 7 letech → blíží se j městu jezdec na koni → autor se ztotožňuje s hlavním hrdinou

hledá lebku – poradí mu hospodský

dojde k popravišti a vidí lebku i kostlivce

„Hynku, Viléme, Jarmilo!“

Přijetí díla: v Máchovo době nepřijato, vytýkán nedostatek talentu

vytýkáno za „padlou dívku“ a „strašný lesů pán“, který odsuzoval společenský řád, že dílo nemá výchovný charakter (zejména J. K. Tylem)

dílo bylo přijato až generací Jana Nerudy až do současnosti

Karel Hynek Mácha

zakladatel moderní české poezie

vystudoval filozofii a práva, advokátská praxe v Litoměřicích

ochotníkem Kajetánského divadla na Malé Straně

jeho láska Eleonora „Lori“ Šimková – průměrná dívka, nesplňovala ideály, mučivé milostné drama (žárlivost, rozchody, útěky do přírody) – čekají spolu dítě, v den svatby je jeho pohřeb

Tvorba:

Obrazy ze života mého – autobiografické povídky, vydal jen 2 (Večer na Bezdězu, Márinka – obraz pražské chudiny Na Františku a promítá se tam skutečná krátká láska, ale v díle zemře)

Cikáni – román

Pouť Krkonošská

Křivoklát – historická próza, původně to měla být velká románová skladba s názvem Kat a měla mít 4 díly (Křivoklát, Valdek, Vyšehrad, Karlův Tejn)

Kytice – Karel Jaromír Erben

druh: lyrika

žánr: balady

směr: romantismus s realistickými prvky

čas a prostor: čas není určený

český venkov

jazyk a styl: romantické prvky – líčení prostředí přírody (hřbitovy, lesy či jezera)

er-forma

Erben se snaží o jednoduchost, užívá jednoduchý verš, stručnost, názornost

kompozice: sbírka se skládá z 12 balad, které jsou řazeny proti sobě

Kytice X Věštkyně – dává naději vlastencům na lepší budoucnost