3. č. romantismus máj

Ratibořice, Staré bělidlo

jazyk a styl: lidové prvky – pobožní lidé mluví spisovným jazykem a normální lidé mluví nespisovným jazykem

občas se objevují i vulgární jazyk

nářečí, archaismy, přirovnání a přímá řeč

kontrast ideálu s reálným životem

dvě dějová pásma – život babičky a to, jak babička popisuje tamní zvyky

kompozice: dílo rozděleno na 9 kapitol – označeno římskými číslicemi

zobrazuje obraz venkovského jazyka a vzpomínky na mládí

psáno er-formou a ich-formou (babiččino vyprávění)

psáno chronologicky s občasnými návraty do minulosti postav

námět: obraz venkovského života, vzor dokonalosti člověka, život prostých lidí

ovlivněno vlastními prožitky autorky kdy v psaní hledala útěchu (v té době žila v bídě a trápila se, protože jí zemřel syn Hynek)

hlavní postavy:

Babička – Magdaléna Novotná

moudrá, zručná a milující, vždy každému pomůže a poradí

pracovitá, silně věřící a drží se zvyků

oblíbená u ostatních lidí, pozitivně zasahuje do osudů lidí ve svém okolí

má dobrý vztah k přírodě, zvířatům a k vlasti

má syna a dvě dcery

Terezka – dcera babičky, matka dětí

nemá ráda báchorky a pohádky

Jan Prošek – manžel Terezky

Barunka – babiččina nejoblíbenější vnučka

je nejstarší, klidná, poslušná a vidí v babičce vzor

zobrazuje autorku B. Němcovou.

Jan a Vilém – divocí a zlobiví bratři Barunky

rádi poslouchají babiččiny příběhy

Adélka – nejmladší sestra Barunky

je zvědavá, bystrá a učenlivá

kněžna Zaháňská – ve skutečnosti Eleonora z Kounic – Němcová ji věnovala své dílo

je milá a obětavá

přátelí se s babičkou, pomáhá chudým a obyčejným lidem

komtesa Hortenzie – ráda si hraje s venkovskými dětmi

v babičce nachází porozumění a lásku

Viktorka – dívka, která se zamiluje do vojáka a jde za hlasem svého srdce

její příběh končí tragicky, protože otěhotní a její hoch ji opouští

ona se zblázní a žije v lese, lidem nedůvěřuje

své dítě hodí do jezu a ji zabije blesk

v jejím příběhu, jako by Němcová volala po spravedlnosti pro ženy, které se rozhodnout převzít osud do vlastních rukou, ale společnost je odsuzuje k zániku

Kniha začíná příjezdem babičky na Staré bělidlo ke své dceři Terezce, která babičce napíše, aby jim přijela pomoct s výchovou dětí, když její manžel přijme službu v Čechách u kněžny

Babičku vítají obyvatelé vesnice a všichni si ji zamilují pro její laskavost

Babička má 4 vnuky: Barunku, Adélku, Viléma a Jana, které se snaží vychovávat v duchu lásky a mírumilovném soužití s přírodou a vlastenectví

Babička je moudrá, vyrovnaná žena, která je zvyklá tvrdě pracovat a všem pomáhat a je oporou

V knize jsou zobrazeny každodenní činnosti babičky, dětí a jiných lidí

Později se babička setká s kněžnou a její komtesou Hortenzií, které si ji také zamilovaly