3. č. romantismus máj

Když však vidí starce, pozná v něm poutníka, podívá se tedy na něj a čeká na jeho verdikt

Stařec mu sdělí, že mu bylo odpuštěno a že může v klidu odejít

Po těchto slovech se muž promění v popel a stařec padne mrtev k zemi

Vodník

Matka říká dceři, aby nechodila k jezeru

Ta však neposlechne a jde

Na jezeru se pod ní však propadne lávka při praní šátků a v jezeře je nucena se vdát za vodníka

Po čase spolu zplodí syna

Žena po nějaké době prosí vodníka o propuštění na návštěvu za matkou

Po dlouhém přemlouvání vodník svolí, avšak má podmínku: „od klekání do klekání“, a pro jistotu si nechá jejich dítě v jezeře

Žena běží přímo za matkou, s níž si potom dlouhou dobu povídají, a po klekání ji matka nechce pustit zpět

Vodník si pro svou ženu nakonec přijde, a když ani napotřetí nepovolí, na prahu jejich domu zabije jejich dítě

Vrba

Muž má ženu, která je přes den vitální, ale přes noc je jako mrtvá

Muž jde tedy k věštkyni a ta mu prozradí, že je jeho žena zakletá do vrby

Muže to dopálí tak, že vrbu nechá pokácet

Jakmile však vrbu pokácí, žena padne na místě mrtva k zemi

Muž pláče a naříká, co to provedl, ale hlas mu prozradí, ať ze dřeva té vrby udělá kolíbku a větvičky ať zasadí do země

Kolébka, když bude dítě kolébati, jako by ho kolébala jeho matka, až klouček vyroste, z větviček si nařeže píšťaličky a při hře bude s matkou rozmlouvat

Lilie

Mladou dívku pochovají v lese

Na jejím hrobě rozkvete bílá lilie, kterou si dá bohatý pán přesadit do své zahrady

Když zjistí, že dívka v noci žije, vezme si ji za ženu

Jednou musí odjet ke králi, a tak svěří svou ženu své matce do péče

Ta však na lilii pustí světlo a tím zahubí jak lilii, tak mladou ženu

Dceřina kletba

Dcera na oprátce vyčítá matce smrt svého dítěte, které zabila kvůli ní, neboť ji matka všechno dovolila a ona přišla do jiného stavu ještě před manželstvím

Před smrtí pak vyřkne nad matkou kletbu místo rozloučení

Věštkyně

O věštkyni, která předpovídá budoucnost českého národa

Balada je čistě vlastenecká

Karel Jaromír Erben

český básník, prozaik, jazykovědec, historik, folklorista a sběratel lidové tvorby

při studiu filozofie a práva se seznámil s Františkem Palackým, se kterým spolupracoval do konce života

spolutvůrce Riegrova slovníku – naučný slovník, naše první encyklopedie

termíny ze slavistiky, gramatiky, historie, slovanské a germánské mytologie a bájesloví

v jeho básních se opakují témata viny a tresty

hrdinové jeho děl se nebouří proti trestu a nestojí proti společnosti

trest je pro ně samozřejmostí po každém provinění

Tvorba: Kytice, Tulák, Mladší bratr

Na hřbitově, Večer, České pohádky

Babička – Božena Němcová

druh: epika, próza

žánr: povídka

směr: romantismus s realistickými prvky

čas a prostor: 19. století