19.bylonáspět-k.Poláček

Bylo nás pět

Autor : Karel Poláček

* Rychnov nad Kněžnou - český spisovatel, novinář, scenárista - roku 1995 mu byl in memoriam udělen Řád T. G. Masaryka II. třídy - patřil k nejvýznamnějším humoristům v ČSR - jeho otec byl židovský obchodník s koloniálním zbožím - studoval vyšší gymnázium v Rychnově nad Kněžnou, odkud ho za špatné známky a chování vyhodili - nakonec 1912 udělal maturitu a šel studovat na Karlovu univerzitu - jeho první povídka Kolotoč byla napsaná po tom, co zužitkoval praxi jako úředník ve vývozní a dovozní komisi - před první světovou válkou narukoval a studoval vojenskou školu, ovšem dál než na četaře se nedostal. Byl poslán do Ruska, kde rakouská armáda utrpěla porážku a on padl do zajetí, ze kterého ho pustili po válce. - v roce 1920 začal psát do humoristických časopisů Štika venkova a Nebojsa, v nich se seznámil s bratry Čapkovými - soudničkář a fejetonista v Lidových novinách - během okupace publikoval pod jménem Vlastimila Rady (malíře) - 5. 6. 1943 byl deportován do terezínského ghetta, přihlásil se dobrovolně kvůli své družce - 1944 byl poslán deportem do Osvětimi, kde ovšem přežil (což se zjistilo až v 90. letech) - z Osvětimi se dostal pochodem smrti do tábora Hindenburg, kde napsal poslední divadelní hru, a následně do tábora Gleiwitz, kde neprošel selekcí a byl popraven

Období: 1. polovina 20. století

um. Směr: - představitel humanistické demokratické literatury = demokratický proud – meziválečná česká próza – teorie praktického života, chvála malých užitečných věcí.

Další díla:

• Michelup a motocykl

• Muži v ofsajdu

• Židovské anekdoty

Další umělci:

• Eduard Bass – Klapzubova jedenáctka

• Karel Čapek – Povídky z jedné kapsy, Povídky z druhé kapsy

• Josef Čapek-Stín kapradiny

Literární druh: epika

literární žánr: humoristický román

slohový postup: vyprávěcí

Kompozice: Děj se odvíjí chronologicky.

stavba díla : Kniha je rozdělena do kapitol. 41 kapitol, epizody jsou řazeny tak, aby šly za sebou od jara do zimy, dílo není dělené na kapitoly, rozděleno na oddíly, které jsou graficky vyznačené

Forma vypravování: ich-forma (vypravěčem je Petr Bajza)

Typ vyprávěče: přímá řeč: kluci, pan Fajst, pan Kemlink neznačená přímá řeč: a pravil, pěkné věci jsem viděl, pane Kemlink nepřímá řeč: pan Kemlink pravil, že pan Fajst závidí psům buřty, jelikož by je nejraději sežral sám.

Kdy se dílo odehrává : autorovo dětství, tj. přelom 19. a 20. století

Kde se dílo odehrává: malé město, autorův rodný Rychnov nad Kněžnou

Charakteristika hlavních postav:

• Petr Bajza – hravý, živý (někdy až příliš) kluk, který má bujnou představivost, syn drobného obchodníka; mezi svými kamarády vyniká velkou představivostí; upřímný, snaživý, ale často se nechá zlákat k nepravostem

• Zilvar z chudobince – kluk z chudobince, který se nezatěžoval tím, že mluví jako dlaždič

• Eduard Kemlink (Éda), Antonín Bejval (Tonda), Čeněk Jirsák – kluci z party, kteří se občas pohádají, ale pořád drží spolu

• pan Fajst – starší pán, který chce po mládeži úctu a vychování, a dělá jim proto problémy

• pan Kemlink – Édův otec

• Pajda – pes Édy Kemlinka

• Antonín Bejval – syn majitele povoznictví, Petrův spolužák; lakomý, namyšlený (ale ne tolik jako Otakar Soumar); iniciátor většiny akcí, za které byla skupina kamarádů později trestána

• Čeněk Jirsák – syn řemeslníka, rodina je silně nábožensky založená; své drobné hříchy si zapisuje do notesu, ale nijak jim nepředchází

• Eduard Kemlink – syn bohatého a respektovaného berního úředníka; svého původu občas využívá, jinak je inteligentní a vcelku poslušný

• Josef Zilvar – syn válečného veterána, žije v chudobinci; o rok starší než zbytek pětice kamarádů, kouří, nadává, snaží se chovat dospěle