4. Romeo, Julie a tma

JAN OTČENÁŠEK – ROMEO, JULIE A TMA

CHARAKTERISTIKA UMĚLECKÉHO TEXTU

1. LITERÁRNĚHISTORICKÝ KONTEXT

1. Autor – (zařazení do kontextu světové či české literatury – směr, další autoři...)

Jan Otčenášek * 19. listopadu 1924, Praha † 24. února 1979, Praha

• český spisovatel a scenárista 2.pol. 20. stol.

• pracoval jako účetní a krátce jako redaktor Československého rozhlasu

• zemřel na rakovinu plic

• Témata:

• Inspirace:

• Další díla:

1. Obecně kulturní kontext

• čs. lit. v letech 1958 – 1968: 2. vlna válečné prózy

• autoři se snaží o hlubší a pravdivější psych. analýzu člověka

• postavy nejsou striktně rozdělené na + a záporné hrdiny

• normalizace = obnova totalitního režimu (leden 1969)

• 3 proudy literatury:

• Oficiálně publikovaná – Ladislav Fuks, Bohumil Hrabal, Ota Pavel (Smrt krásných srnců)

• Samizdatová – vydávalo se malé množství exemplářů opisovaných na psacím stroji, tajně kolovalo mezi lidmi

• Exilová – Josef Škvorecký (Zbabělci), Arnošt Lustig, Milan Kundera (Směšné lásky),…

• v letech 1958-1968 došlo k oslabení moci komunistické vlády umožnilo vydání knihy

• Inspirace Shakespearem

  • Současníci:

1. ANALÝZA UMĚLECKÉHO TEXTU

ROMEO, JULIE A TMA (1958)

I. část

• Lit. forma: próza

• Lit. druh: epika

• Lit. žánr: milostná novela

• Celkové téma: tragická láska dvou lidí za 2.svv

Časoprostor: Praha, 1942 – období heydrichiády (atentát na Heydricha – 27. 5. 1942)

• Kompoziční výstavba celého díla: chronologická s retrospektivními prvky (Ester se vrací do dětství s rodinou) + prolog + epilog

• Zasazení výňatku do kontextu díla

• Motivy ve výňatku

• Kompoziční postupy ve výňatku

• Motivy: láska, mládí, touha, 2.svv., strach, židé

• Název odkazuje na Shakespeara + tma = symbol něčeho záporného (válka)

II. část

• Vypravěč / lyrický subjekt: vševědoucí vypravěč, er-forma

• Postavy:

• Slohové postupy: Popisný, Vyprávěcí, (Úvahový)

• Pásmo vypravěče, pásmo postav (formy řeči): Vypravěč používá spisovnou češtinu, postavy mluví

hovorovou a nespisovnou češtinou, německé výrazy, studentský slang, přímá, nepřímá a

polopřímá řeč, dialogy a vnitřní monology (Pavel)

• Strofická a veršová výstavba: souvětí

III. část

• jazykové prostředky z hlediska spisovnosti a expresivity

• posouzení syntaxe

• umělecké prostředky – tropy a figury (jejich funkce ve výňatku)

o Děj: