4. Romeo, Julie a tma
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
JAN OTČENÁŠEK – ROMEO, JULIE A TMA
CHARAKTERISTIKA UMĚLECKÉHO TEXTU
-
LITERÁRNĚHISTORICKÝ KONTEXT
Autor – (zařazení do kontextu světové či české literatury – směr, další autoři...)
Jan Otčenášek * 19. listopadu 1924, Praha † 24. února 1979, Praha
český spisovatel a scenárista 2.pol. 20. stol.
pracoval jako účetní a krátce jako redaktor Československého rozhlasu
zemřel na rakovinu plic
Témata:
Inspirace:
Další díla:
Obecně kulturní kontext
-
čs. lit. v letech 1958 – 1968: 2. vlna válečné prózy
-
autoři se snaží o hlubší a pravdivější psych. analýzu člověka
-
postavy nejsou striktně rozdělené na + a záporné hrdiny
-
normalizace = obnova totalitního režimu (leden 1969)
-
3 proudy literatury:
-
Oficiálně publikovaná – Ladislav Fuks, Bohumil Hrabal, Ota Pavel (Smrt krásných srnců)
-
Samizdatová – vydávalo se malé množství exemplářů opisovaných na psacím stroji, tajně kolovalo mezi lidmi
-
Exilová – Josef Škvorecký (Zbabělci), Arnošt Lustig, Milan Kundera (Směšné lásky),…
-
v letech 1958-1968 došlo k oslabení moci komunistické vlády umožnilo vydání knihy
-
Inspirace Shakespearem
-
Současníci:
-
-
ANALÝZA UMĚLECKÉHO TEXTU
ROMEO, JULIE A TMA (1958)
I. část
Lit. forma: próza
Lit. druh: epika
Lit. žánr: milostná novela
Celkové téma: tragická láska dvou lidí za 2.svv
Časoprostor: Praha, 1942 – období heydrichiády (atentát na Heydricha – 27. 5. 1942)
Kompoziční výstavba celého díla: chronologická s retrospektivními prvky (Ester se vrací do dětství s rodinou) + prolog + epilog
Zasazení výňatku do kontextu díla
Motivy ve výňatku
Kompoziční postupy ve výňatku
Motivy: láska, mládí, touha, 2.svv., strach, židé
Název odkazuje na Shakespeara + tma = symbol něčeho záporného (válka)
II. část
Vypravěč / lyrický subjekt: vševědoucí vypravěč, er-forma
Postavy:
Slohové postupy: Popisný, Vyprávěcí, (Úvahový)
Pásmo vypravěče, pásmo postav (formy řeči): Vypravěč používá spisovnou češtinu, postavy mluví
hovorovou a nespisovnou češtinou, německé výrazy, studentský slang, přímá, nepřímá a
polopřímá řeč, dialogy a vnitřní monology (Pavel)
Strofická a veršová výstavba: souvětí
III. část
jazykové prostředky z hlediska spisovnosti a expresivity
posouzení syntaxe
umělecké prostředky – tropy a figury (jejich funkce ve výňatku)
o Děj: