7) Maryša FILM

Společná díla:

Bavlnkovy ženy a jiné povídky - 1897 (románová kronika)

Rok na vsi - 1903 - 1904, na této devítidílné románové kronice se Vilém Mrštík v omezené míře podílel spolu s bratrem Aloisem.

Maryša - Hra o vynuceném manželství, které končí vzpourou ženy a vraždou nemilovaného manžela.(dramata)

Celková charakteristika: Vrcholné dílo české realistické dramatiky. Sociální drama ze soudobého vesnického života. Střet milostného citu, peněz a předsudků v tragickém osudu dívky ze slovácké vesnice, donucené rodiči ke sňatku s mužem, kterého nemiluje.

Postavy: Postavy jsou z různých sociálních vrstev. Předsudky a bezcitná moc peněz jsou personifikovány především v jednání Maryšiných rodičů. Jednotlivé postavy nejsou vykresleny schematicky a černobíle. Lízal, Maryšin otec, stejně jako Vávra, její manžel, nejsou jen záporné postavy, lze u nich najít také kladné rysy, když si uvědomí své chyby. Stejně tak i Francek je sice odvážný a věrný, zároveň ale jeho paličatost jen zhoršuje Maryšino postavení.

Děj a kompozice: Kompozičně je hra rozdělena do pěti jednání se stavbou klasického dramatu – expozicí, kolizí, krizí, peripetií a katastrofou. Tragédie se odehrává na moravské vsi. Zámožný a lakotný sedlák Lízal ujedná s mlynářem Vávrou, že mu dá za ženu svoji dvacetiletou dceru Maryšu. Vávra je starší člověk se třemi dětmi, který svojí první ženu utrápil. Maryša má ráda ale chudého chalupníka Francka. Francek je odvezen na vojnu. Při společném loučení přísahá, že se Maryši nevzdá. Její rodiče ji i přes odpor a zoufalé prosby ke sňatku donutí. Vynucené manželství bez lásky je nešťastné, Vávra pije, Maryše ubližuje a ještě se s jejím otcem soudí o její věno. Lízal si uvědomí svojí chybu a prosí dceru, aby se vrátila domů. Je ale pozdě, Maryša už o to nestojí. Po dvou letech se vrací Francek z vojny, veřejně za Maryšou chodí a snaží se ji přemluvit, aby s ním utekla do Brna. Maryša je ale příliš svázaná náboženskými tradicemi a předsudky vesnice. To, že se Vávra pokusí Francka zastřelit, je poslední podnětem k zoufalému činu – Maryša Vávru otráví.

Jazyk a styl: Autoři využili realistického popisu prostředí moravské vesnice a venkovského života. Do děje jsou začleněny lidové písně a živou muzikou, kroje, skutečný způsob, jakým probíhalo loučení s rekruty apod. Jazyk postav užívá ve značné míře nářečních slov, které jsou kombinací hanáckého, slováckého a brněnského dialektu. Srovnáme-li jazyk Maryši a Lízala, Maryša využívala nářečních výrazů méně, čímž autoři ukazují vytlačování dialektu školní spisovnou mluvou u mladších postav.

Realistické drama

• 1883 znovuotevření Národního Divadla => centrem českého divadla

• František Adolf ŠUBERT - významná organizátor divadla

• v popředí zájmu – realistické drama (bez lyričnosti a subjektivnosti)

• pronikání běžně mluvené řeči