Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




9.Zbabělci

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (42,5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

9) Zbabělci – J. Škvorecký Josef Škvorecký – prozaik, literární kritik, překladatel z anglosaských jazyků, nakladatel. Vystudoval angličtinu a filozofii na Univerzitě Karlově, prošel několika zaměstnáními, po absolvování vojenské služby se stal redaktorem STÁTNÍHO NAKLADATELSTVÍ krásné literatury, hudby a umění (Odeon), později byl redaktorem dvouměsíčníkuSvětová literatura, na jehož založení se podílel. Zabývá se překlady z anglické a americké literatury. Roku 1968 odešel se svou ženou Zdenou Salivarovou do exilu, pobýval v USA, nyní žije v Torontu v Kanaděm kde založil nakladatelství Sixty-Eight Publishers, v němž vycházely knihy doma nepohodlných českých autorů. V tvorbě Škvoreckého hraje velkou roli jazz. S muzikologem Lubomírem Dorůžkou sestavil antologiiTvář jazzu a podílel se s ním na publikaceJazzové inspirace. ZBABĚLCI Druh, žánr Druh– epika – založeno na dějovosti, vyprávění příběhu Žánr– generační román s autobiografickými prvky– příběh s bohatým dějem, četnými epizodami a mnoha postavami; hrdinové procházejí vývojem Téma Ústřední myšlenkou románu je život a jednání obyvatel Kostelce, které je ovlivněno válečnými událostmi. Dílčími tématy jsou: jazzová muzika a Dannyho kapela, řízení města pivovarským velitelstvím, boje s Němci Prostředí, doba Prostředí– Kostelec Doba – konec 2. svět. války (4. – 11. 5. 1945) Stručný dějZbabělost – pohled očima kluků, nelíbí se jim chování jejich otců, které nazývají Zbabělci, realisticky popisuje období, zbabělost českých lidí, převlíkání kabátu Román zachycuje v jednotlivých dnech období mezi 4. až 11. Květnem 1945 ve východočeském Kostelci. Události jsou zasazeny do rámce jazzové hudby – na počátku příběhu stojí zkouška kapely, v níž je Danny saxofonistou, na konci osvobození završeno jazzovým koncertem na náměstí. Mezitím lze očima protagonisty a vypravěče Dannyho sledovat události konce války. Spolu s ostatními začerňuje německé zápisy na obchodech a kvůli děvčeti se dopouští drobné recese, za niž je zatčen německou posádkou. Jakmile ho na přímluvu propustí, proniká s ozbrojenou partou mladíku do kosteleckého pivovaru – střediska „revoluce“. Zde vznikají několikačlenné hlídky, které mají zaručit pořádek ve městě. Hrdinova skupinka se při pochůzce nestřetne s nacisty, ale s ultrakomunisty. 8. Května zaplaví město uprchlíci z Evropy a Danny se ujímá Angličanů. S poťouchlým gestem je ubytuje u místní honorace. Příští den dojde k rozhodující potyčce s Němci, která si vyžádá řadu životů. Dannymu se společně s jedním kamarádem podaří vyvést za město na kopec kulomet a zneškodnit německý tank. Již následujícího dne je svědkem brutálního vraždění tesáků v pivovaře. Přivítaní Rudé armády střídá loučení s Angličany. Škvoreckému nejde v textu ani tak o objektivní zachycení dobových událostí, ale spíše o analýzu životního pocitu jedné generace. Konfrontací maloměstské přízemnosti a velkých dějinných událostí dociluje autor parodického vyznění. Navazuje na PRIMA SEZÓNU, KONEC NYLONOVÉHO VĚKU, TANKOVÝ PRAPOR. Charakteristika hlavních postav Danny Smiřický – bývalý student kosteleckého gymnázia, pracuje v kostelecké továrně, členem amatérské hudební jazzové skupiny – hraje na saxofon, miloval jazz, literaturu, miloval Irenu, jazz je jeho velkou vášní stejně jako ženy, kterým se ze všech sil snaží zalíbit, stává se revolucionářem a přihlásí se do městské armády, veškeré činy nedělá pro vlastenství, ale protože si myslí, že tímhle zapůsobí na Irenu, představuje si budoucnost Irena–Nemiluje Dannyho, miluje horolezce Zdeňka. Dává políbení Dannymu, ale stále je věrná Zdeňkovi, je pitomá, pracuje na poště Benno – sympatický tloušťík, hraje na trumpetu, má přítelkyni Helenu Lexa – hraje na klarinet Venca – hraje na trombón Harýk – hraje na Epson, má přítelkyni Lucii Jindra – hraje na basu, moc mu to nejde Fonda – hraje na piáno, má super sluch, ladil hudební nástroje Přema – podílí se s Dannym na zničení tanku, byl zatčen a zadržován v pivovaře Jazyk, příklad Jazyk – hovorová čeština, anglické i německé výrazy, obecná čeština, živé dialogy Příklad – ,,A Irenka byla v jeho náručí.Doufal jsem,že ho zastřelili.Ale kdepak.Mohl se tisíckrát ztratit a nechat ji,nakonec se vždycky objevil.Vylezl odněkud jako čert,se svými vyceněnými zuby a rozpraskanými rty,a Irenka nechala všeho a utíkala za ním.Ne.Nakonec já jsem vždy snil a myslel jsem,jaké by to bylo,a on nemyslel,pro něho to bylo.Nakonec on platil na Irenku a Irenka se před ním svlíkala a spala s ním a milovala ho a měla ho ráda.Mě měla ráda.Nedalo se nic dělat.Musel jsem být rad,že to tak je ,a houby.Vstal jsem,pozdvihl jsem slavnostně saxofon a rozvzlykal jsem se na počest vítězství a konec války,na počest tohle města a všech jeho krásných dívek a na počest veliké,bezedné,věčné,pitomé,krásné lásky.A vzlykal jsem nad tím vším ,nad svým životem,nad esesáky ,které popravili,a nad chudákem Hrobem,který pad,nad Irenou,které nechápala a blížila se své zkáze v nějakém manželství,nad tím časem mládí,který skončil,a nad rozchodem,který začínal,nad orchestrem ,který se už takhle nikdy nesejde,nad večery,kdy jsme hráli pod petrolejkami a mysleli na svět,který přijde,nad všemi těmi krásnými dívkami,které jsem miloval,a miloval jsem jich mnoho,snad všechny,a nad sluncem,a z oranžových a šafránových červánků na západě se ke mně skláněl nějaký nový a nově marný život ,ale byl hezký a já jsem pozvedl třpytící se saxofon k němu a zpíval jsem a mluvil jsem z jeho pozlaceného korpusu,že ho přijímám ,a že přijímám všechno,cokoliv přijde,protože nemohu nic dělat,a odněkud z té záplavy zlata a slunce se ke mně zase naklonila ta holka,co ji teprve potkám,a pohladila mě po tváři.Dole tancovali pásci,které jsem měl rád a které jsem měl za pár dní opustit,a měl jsem jít jinam,zase někam,a já jim hrál a myslel jsem na všechny ty obvyklé věci,na které jsem vždycky myslel,na holky a na jazz a na tu neznámou holku kterou potkám v Praze.“ Str.:374 Román se řadí do deziluzivní linie české poválečné prózy spolu s např. Jdi za zeleným světlem

Témata, do kterých materiál patří