Balada z hadrů

Kontext tvorby autorů: viz ↑

Historický kontext, umělecký směr:

Rozvoj avantgardních divadel – poválečná básnická avantgarda, čerpáno z poetismu a dadaismu (ale i na oblibu cirkusu, klaunství, filmové grotesky, osobností světového divadelnictví)

Literární kontext:

Česká divadelní tvorba 1.pol 20 století

• Kamenná divadla – Národní divadlo, Městské divadlo na Vinohradech (A. Dvořáka – jeviště, prostor pro orchestr) – dramatici: V. Dyk, J. Helbert, režiséři: J. Kvapil

• Avantgardní divadla – Osvobozené divadlo, divadlo F. E. Buriana,

  • divák muže být oslavován, vtažen do hry, jeviště, hlediště

  • rozdíl ve způsobu spolupráce s hledištěm

LYRICKÉ DRAMA – strohý děj, zaměřují se na sny a tužby, kterých chce dosáhnout hlavní hrdina, KOMORNÍ DRAMA – ústřední dvojice řeší problém (společenský)

• D 34

  • levicově orientované divadlo

  • založeno E. F. Burianem (dramaturg, režisér) r. 1933

  • každý rok se měnil název podle letopočtu: D 35, D 36 atd.

  • hry: Lakomec, Utrpení mladého Werthera, Žebrácká opera

  • vlastní hry: Manon Lescaut (V. Nezval)

  • uzavřeno r. 1941, obnoveno v r. 1946 – komunistická dramata

Avantgarda = předvoj, její představitelé usilovali o nové umění, často radikální a šokující

• Guillaume Apollinaire – představitel kubofuturismu, typicky psal polytematické básně, vytvořil nový typ básně tzv. pásmo, Alkoholy, Kaligramy

• Velimir Chlebnikov – představitel ruského futurismu, sbírka Zakletí smíchem

Meziválečná literatura – viz RUR

Děj:

Předmluva – autoři vysvětlují, jaké téma si zvolili (příběh F. Villona) a proč

Díl první

Čtyři chudí se baví o své situaci. Přichází k nim hlídač, který vyžaduje klid, a student s kradenou šunkou. Student ostatní seznamuje s verši básníka Villona. Vchází herec s rancem kostýmů. Herec se převléká za purkmistra, student za Villona. Villon je u purkmistra doma. Purkmistr říká, že autor pamfletu má jít na pranýř; Villon přiznává, že autorem pamfletu za chudé je on sám. Sebere purkmistrovi zlatý pohár a odchází. Před purkmistrovým domem potkává Villon krásku. Ukáže se, že ji zajímají jen peníze. Poté přichází k domu Kateřina. Villon ji láká ke společné noci, ale ona míří k purkmistrovi. Villon jí daruje ukradený pohár. Kateřina a purkmistr se domlouvají, jak dostat Villona do vězení a získat za něj odměnu. Purkmistr usne. Do ložnice přichází Filip a Kateřina mu dává purkmistrovy peníze a zlatý pohár. Poté křičí, že do bytu vnikli zloději. Ponocný Jehan troubí kousek od Georgese, který je připoutaný na pranýři. Když se projeví, že Georges je pranýřovaný kvůli zpěvu Villonovy písně, Jehan ho propustí a zpívají si ji společně. Přichází purkmistr, nadává jim, ale oni ho nepoznali a dělají si z něj legraci, donutí ho troubit půlnoc. Scházejí se další chudí a mají z ponižování lakotného purkmistra radost. Jehan a Georges vstupují před oponu a baví se o blahobytu v Rusku. Poté zpívají píseň o čistotě rasy. Oba jdou do hospody, kde sedí Filip. Hrají spolu vrhcáby (kostky), Filip prohraje všechny (purkmistrovy) peníze i zlatý pohár. Přichází Kateřina a seznamuje Filipa se svým plánem – chce se tu sejít s Villonem a vydělat na jeho zatčení peníze. Vykladačka, Šenkýřka, Žebračka a Kateřina zpívají píseň o ztrátě krásy. Přichází Villon a odvádí si Kateřinu do podkroví. Filip Villona vydírá, ptá se, kolik mu dá, když ho neprozradí. Villon pochopí, že prohrané peníze jsou kradené, a tak si je od Georgese a Jehana vezme – je-li on zloděj, pak jsou přece jeho. Do hospody vtrhne prévôt (představitel města). Všechny peníze zabaví pro sebe a tváří se, že v hospodě nikoho neviděl.