Povídky malostranské - Jan Neruda - rozbor díla

Rozbor literárního díla:

Povídky malostranské

Jan Neruda

Literární druh: epika

Literární žánr: povídky

Časoprostor: přelom 1. a 2. poloviny 19. století, Praha (v okolí Malostranského náměstí), hostince, ulice, domácnosti

Téma díla: autentické vyobrazování každodenního života měšťanů i chudšího obyvatelstva doprovázené detailním popisem prostředí, důraz na vnější i vnitřní charakterizaci postav, autor odsuzuje povýšenost, přetvářku, maloměšťáctví, rozřazení do vrstev

Kompozice: dílo obsahuje 13 povídek (původně vycházely samostatně v časopisech – Květy, Národní listy, Podřipan, Lumír), na začátku detailní popis a charakteristika postav, vysvětlení přezdívek, příběh s úvodní větou o počasí, překvapivý závěr

Povídka: Doktor Kazisvět

Postavy:

• Pan Heribert – doktor „Kazisvět“

• Hokynářka

• Josef – syn hokynářky

• Doktor Link

• Schepeler – zesnulý rada účtárny

• Marie Schepelerová – žena nebožtíka Schepelera

• Pan Kejřík – nejlepší přítel pana Schepelera

• Řemenář Ostrohradský

Děj:

Na Oujezdě v Praze bydlel lékař Heribert, měl syna a tomu přenechal svůj dům po své i matčině smrti. Mladý pan Heribert vystudoval medicínu, avšak žádné nemocné k sobě nepřijímal a neměl o lidi zájem. S nikým se nebavil, nikoho moc nezdravil a pacientům odmítal pomoct. Pod jeho bytem sídlila hokynář se synem Jozífkem, což byl Nerudův kamarád. Jednoho červnového dne se konal na Oujezdě pohřeb pana Schepelera, rady účtárny zemské. Jeho žena, řemenář, doktor Link ani ostatní radové účtárny nenesli jeho smrt špatně. Řemenář Ostrohradský byl nejbližší příbuzný a v kšeftu mu bylo přiřknuto 5 000 zlatých. Průvod došel k Oujezdské bráně a vůz tam zastavil. Mládenci zdvihli rakev, aby ji dali na vůz, ale rakev sjela užším koncem k zemi a víko odskočilo. Nebožtík sice zůstal v rakvi, ale jeho pravá ruka se vymrštila přes rakev ven. Všichni se zděsili. Zrovna šel okolo pan Heribert, chopil se nebožtíkovy ruky a chvíli ji držel. Prohlásil, že pan Schepeler není mrtvý. Řemenář vzkřikl, že je to doktor Kazisvět při pomyšlení na těch 5 000 zlatých. Po 2 měsících úřadoval pan Schepeler opět jako dřív. Stále si doktora Heriberta chválil. Psalo se o něm v novinách a všichni bohatší lidé se o něj ucházeli. Ale on o lidi stále nestál. Vše bylo jako dříve.

Výňatek:

„Zas bylo vidět, že o lidi nestojí. Pozdravovali ho, on ale neděkoval nikdy. Jako dříve kormidloval ulicemi a průsvitná, suchá jeho hlavička potřásala se bojácně jako chmýří. Nemocného nepřijal nikdy. Ale přec se mu těď říkalo všeobecně „doktor Kazisvět“. Spadlo to jako s nebe.“

Role vypravěče: vyprávěno er-formou, vypravěčem je zde sám Jan Neruda, v některých povídkách (např. U tří lilií) – ich-forma

Jazyk díla: český jazyk, spisovný, slova z cizích jazyků (němčina, latina), satira