Povídky malostranské - Jan Neruda - rozbor díla

Historický kontext:

• Bachův absolutismus, tajná policie, nedůvěra mezi lidmi

• 1868 myšlenka o založení Národního divadla, základní kámen Národního divadla

• Začátek 19. století – stále se šířící germanizace

Spisovatelé

• Karel Jaromír Erben (1811 – 1870) – Kytice z pověstí národních, České pohádky, Sebrané spisy Jana Husa, pojednání k legendě o sv. Kateřině, J. A. Komenském, Písně národní v Čechách

• Karel Hynek Mácha (1810 – 1836) – Máj, Nové básně Karla Hynka Máchy, Básně, Cikáni, Křivoklad, Marinka

• Karel Havlíček Borovský (1821 – 1856) – Tyrolské elegie, Obrazy z Rus, Slovan, Pražské noviny, Král Lávra, Epigramy, Křest svatého Vladimíra

• Alois Jirásek (1851 – 1930) – F.L. Věk, U nás, Skaláci, Temno, Psohlavci, Bratrstvo, Proti všem

• Jakub Arbes (1840-1914) – Ukřižovaná, Newtonův mozek, Svatý Xaverius

• Karolína Světlá (1830-1899) – Frantina, Černý Petříček

• Vítězslav Hálek (1835-1874) – Večerní písně, V přírodě, Poldík rumař, Muzikantská Liduška

Literární kontext:

• Májovci – součást české realistické literatury, ovlivněna realismem, cíl – přiblížit se ke světové literatuře, vydán almanach Máj roku 1858, Národní listy

Další díla Jana Nerudy:

Básnické sbírky:

• Hřbitovní kvítí

• U nás

• Knihy veršů

• Písně kosmické

Próza:

• Arabesky

• Různí lidé

• Trhani

• Praha

Divadelní hry:

• Ženich z hladu

• Prodaná láska

• Já to nejsem

Fejetony:

• Žerty hravé i dravé

• Menší cesty

O autorovi:

Jan Neruda (9.7. 1834 – 22.8.1891)

Byl českým básníkem, prozaikem, novinářem, fejetonistou, divadelníkem, literárním a výtvarným kritikem. Narodil se v Praze na Malé Straně, o které také ve svých povídkách psal. Jako čtyřletý chlapec se přestěhoval se svými rodiči ze Zásmuk do Ostruhové (dnešní Nerudovy) ulice, kde bydleli v domě U Dvou slunců. Pocházel z chudé rodiny, otec měl krámek a později trafiku. Na přání otce začal studovat práva a filozofii, ale studia nedokončil. Od mládí byl nadšen venkovem, na druhou stranu nemohl žít jinde než ve velkoměstě. Vstoupil do redakce Krásova Času, spojil časopis Hlas s Národními listy. Byl redaktorem časopisů – např. Rodinné kroniky, Květy, Lumír. Jako novinář byl uznáván, ale jako básník ne.