Bezruč Petr - Slezské písně
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
,,Maryčka Magdonova“
Maryčka je sirotek, který se po smrti svých obou rodičů musí postarat o mladší sourozence. Jsou velmi chudí a tak sbírá dřevo v pánském lese. Přitom je chycena a označena za zlodějku a poslána do Frýdku k soudu. Takovou hanbu však neunese a raději skočí ze skály do Ostravice.
Dílo je napsáno kriticky, v každé sloce se autor ptá Maryčky na řešení.
Ad B) Národnostní balady:
V těchto básních si autor všímá násilné germanizace a polonizace ve Slezsku. Např. v básních ,,70 tisíc“, ,,Kantor Halfar“, ,,Bernard Žár“.
„Kantor Halfar“
Balada o starém mládenci, osamělém rebelovi bloudícím životem a končícím také sebevraždou.
,,Bernard Žár“
Příběh odrodilce, který se stydí za svůj český původ i za svou matku, která jinak než česky neumí. Dokonce si změní jméno na polské Žar. Teprve když vážně onemocní zpovídá se a modlí v rodném jazyce.
Ad C) intimní lyrika:
Jsou to básně osobního charakteru zejména milostná. Např. ,,Labutinka“, ,,Červený květ“
Další dílo:
,,Stužkonoska modrá“
Název motýla. Básník vzpomíná a rekapituluje svůj život. Vzpomíná na dětskou dobu.
Období:
- 1867 – 1958 (19. a 20. století)
- Petr Bezruč se nikdy nepřipojil k žádnému hnutí, řadíme ho však k anarchistickým buřičům kvůli ladění jeho veršů.
Anarchističtí buřiči:
Nazýváme tak skupinu spisovatelů, kteří se bouřili proti společnosti a dávali to najevo svým bohémským a tuláckým přístupem k životu.
Jejich poezie má charakter osobního prožitku, do veršů zakomponovali hovorový jazyk a motiv moderní civilizace.
Propagovali antimilitarismus a zájem o sociální otázky.
Po počáteční negaci dosavadní společnosti i poezie se většina z nich přiklonila k trvalým hodnotám jako jsou vlast, radost ze smyslového bytí (vitalismus, civilismus (okouzlení civilizací).
Mezi buřiče patřili: Viktor Dyk, František Gellner, Karel Toman, Fráňa Šrámek, Stanislav Kostka Neumann.