Bezruč Petr - Slezské písně

Petr Bezruč - Slezské písně

• Vlastním jménem Vladimír Vašek

• Narodil se v Opavě v rodině vlasteneckého buditele Antonína Vaška

• Studoval v Brně a v Praze, ale studia nedokončil, stal se úředníkem

• Rozhodující pro jeho tvorbu byl pobyt na nádržní poště v Místku. Zde však viděl bídu místního obyvatelstva a neutěšené národnostní poměry ve Slezsku. V té době se také přihlásila plicní choroba a to byl další popud k napsání jeho životního díla.

• Bezruč ohrožený smrtelnou TBC chtěl vydat svědectví o poměrech ve Slezsku. Pod pseudonymem zasílal jednotlivé básně do pražského časopisu Čas. Když se pseudonym prozradil, odmlčel se. Tvořil však dál a později vydal své básně v jediné sbírce ,,Slezské písně“

• Z jeho životem je spjata řeka Ostravice, Lysá hora, ale také Kostelec na Hané, kde dožil svůj život.

• Básnické prostředky: Bezruč využívá symbolů, kontrastů, otázek i nadsázky (hyperboly)

Dílo:

,,Slezské Písně“

• Hlavní dílo básníka z přelomu 19. a 20. století.

• Moderní česká poezie

Charakteristika:

• Básně vznikaly v krátkém časovém rozmezí. Jadro sbírky tvoří 50 textů z nichž nejlepší byly napsány mezi léty 1899-1901 a zahrnuty o knihy Slezké číslo (předchůdce Slezských písní). Bezručovo básnické vidění tíhne k dramatičnosti, nejedná se proto o nedějovou lyriky, naopak – nedílnou součást sbírky tvoří lyricko-epické balady. Významným momentem celé sbírky je silná regionální zakotvenost (Ostravsko), odrážející se v jazykové rovině některých básní. Čtenářskou pozornost zaujmou především originální, místy velmi efektivní básnické obrazy.

Postavy:

Básnícký subjekt se zde stylizuje do různých poloh: do role tuláka, svědka, pěvce svého lidu, mstitele, zklamaného milence a nešťastného zoufalce. V básních vyjadřujících vzdor se básnícké „já“ mění na kolektivní „my“: tehdy básník promlouvá za svůj národ a varuje před jeho polonizací a germanizací.

Děj a kompozice:

Slezské písně nelze považovat za lyrickou poezii v pravém slova smyslu. Bezručovu tvurčímu výrazu je vlastní spíše rozhraní mezi lyričností a epičností. Děj bývá zpravidla zprostředkován v náznacích, ve zkratce.

Jazyk a styl:

Bezruč píše v uvolněných verších. Užívá neotřelé rýmy. Těží z oblasti lidové písňové tvorby.

Vliv díla:

Slezské písně předznamenaly nástup nové básnické generace, k níž patřili např. básnici (V. Dyk, K. Toman, F. Šrámek, F. Gellner). Podobně jako Bezruč byla tato generace nedůvěřivá – chtěli umění více přiblížit životu. Zapůsobila na ně ostrá útočnost některých Bezručových veršů.

• Sbírka je souborem balad a to: A) Sociálních

B) národnostních

C) Intimní lyriky

Ad A) Sociální balady:

Náměty těchto básní se dotýkají těžkých poměrů ve Slezsku. Autor si všímá těžké práce horníků, hutníků i lesních dělníků, za kterou dostávají málo zaplaceno, a která jim ubírá zdraví. Ve svých básních se staví do pozice obránce všech utlačovaných a stává se jejich mluvčím, např. v básni Škaredý zjev. Další slavné vásně jsou ,,Ostrava“, ,,Maryčka Magdonova“ aj.