Böll Biliár o půl desáté
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
určení místa a času textu
místo: Německo
čas: počátek 20. století–1958 (80. narozeniny hlavního hrdiny)
stručné nastínění děje
V knize se střídá několik časových rovin a mnoho situací je symbolických.
Hlavním hrdinou knihy je bývalý architekt Jindřich (Heinrich) Fähmel. Na počátku příběhu pracuje v kanceláři, kde provádí statické výpočty. V práci mu pomáhá sekretářka Leonora. Jindřich má pevně stanovený rozvrh. Dopoledne vyřizoval dopisy a mezi půl desátou až jedenáctou hrál biliár s přítelem Hugem. Nikdo jiný do salónu nesměl, občas měli výjimku členové rodiny a spolupracovník Schrella.
Jednoho dne se Jindřich utrhne na svoji sekretářku, protože si dovolila přečíst čtyři roky starý vzkaz, který nebyl pro ni. Toto chování je u něj velmi neobvyklé, jindy se vždy chová vlídně.
Robert Fähmel jednou vypráví Hugovi v biliárovém salónu o svém dětství. Vzpomíná na baseballový zápas, po kterém ho na ulici šikanovali a mlátili, až mu zničili záda. Násilí pokračovalo dál, dokud neodjel do ciziny. Hugo také odhaluje svůj osud. Jeho matka byla blázen, spolužáci ho bili a zavírali, protože neznal mnoho jednoduchých slov. Nakonec našel práci v hotelu.
Z dalšího vyprávění se čtenář dozví, že Robert Fähmel rozumí trhavinám. Jeho otec Jindřich vypráví Leonoře, že přišel do města před více než 50 lety a našel si ženu. Měl s ní syny Roberta a Ottu. Navštěvoval kurzy kreslení a matematiky a když našel článek o konkursu na stavbu benediktinského opatství, rozhodl se ho navrhnout. Právě on se stal autorem benediktinského opatství z období výmarské republiky. Jindřich tuto stavbu pokládal za své životní dílo, avšak jeho syn Robert, důstojník wehrmachtu, ho poté na počátku druhé světové války téměř srovnal se zemí.
Na oslavě Jindřichových 80. narozenin se sejde celá rodina. Jindřich vypráví o svém milovaném opatství sv. Antonína a lituje, že musel poté stavět stavby jiného druhu – kasárny, zákopy a nemocnice. Největší rána přišla, když bylo jeho opatství pobořeno.
Na oslavě se také probírá osud Otty, který byl jakási černá ovce rodiny, stal se fašistou a padl u Kyjeva v pouhých pětadvaceti letech. Robert se zde chce přiznat, že je tím, kdo poničil otcovo opatství. Robert měl děti Josefa a Ruth. Tato třetí generace, Jindřichův vnuk, se po válce pokouší stavbu zrenovovat. Po opravě by opatství odkázali Schrellovi. Rodina se jede podívat, jak úpravy pokračují, a znovu se všichni sejdou na znovuvysvěcení. Jindřicha netrápí to, že opatství poničil jeho syn, trápí ho spíš osud druhého syna Otty.
Jindřichova bláznivá manželka pobývala v sanatoriu. Velmi trpěla Ottovým fašismem a na oslavě vystřelila do vzduchu. Nikomu se naštěstí nic nestalo. Závěr románu se věnuje krájení dortu ve tvaru sv. Antonína. Jindřich Fähmel se smiřuje se svým životem.