Borovský - Král Lávra

Prostor a čas děje: Děj se odehrává v Irsku, království krále Lávry na zámku za rakouské vlády.

Společensko-historické pozadí:

Politická situace: 50. léta 19. Století -> Neoabsolutismus – Bachův absolutismus, pád feudalismu -> nástup kapitalismu, reformy Josefa II. (zrušeno nevolnictví a toleranční patent = 1781)

Kontext dalších druhů umění:

• Malířství: Josef Mánes

• Hudba: počátky tvorby Bedřicha Smetany, Viléma Blodka

Kontext literárního vývoje, literární směr/sloh: 3. fáze NO, počátky českého realismu (první polovina 19. století)

Charakteristické znaky literárního slohu:

• NO:

  • Důraz na cit

  • Kult přírody a folklóru

  • Myšlenka slovanské vzájemnosti

  • Úsilí o rozvoj národního jazyka (odborného i básnického)

• Počátky českého realismu:

  • Kritika nedostatků ve společnosti

  • Autor není účasten, stojí jakoby nad příběhem

  • Literární hrdina se vyvíjí

Další představitelé: Božena Němcová, František Palacký, Pavel Josef Šafařík, Karel Jaromír Erben, Josef Kajetán Tyl

Autor:

Život autora: Vlastním jménem Karel Havlíček. Narodil se 31. října 1821 v Borové u Přibyslavi a zemřel 29. července 1856 v Praze. Pseudonym „Borovský“, kterým se podepisoval, je odvozen od jeho místa narození. Byl to český básník, novinář, ekonom a politik. Je považován za zakladatele české žurnalistiky, satiry a literární kritiky. Literárně je řazen do realismu, politicky patří do generace NO. Vystudoval gymnázium v Německém Brodě a poté studoval filosofii v Praze. Na doporučení Františka Palackého se stal redaktorem Pražských novin. Roku 1848 odešel z Pražských novin a založil si vlastní – Národní noviny. Psal také epigramy – krátká satirická báseň, ve které útočí na katolickou církev, byrokracii a stát. Za svou novinářskou činnost je deportován do tyrolského Brixenu v rakouských Alpách, kde napsal skladbu Tyrolské elegie, Král Lávra a Křest svatého Vladimíra. Zde se nakazil tuberkulózou a je mu povolen návrat do Prahy, kde poté krátce umírá.

Vlivy na dané dílo: Ve vyhnanství v Brixenu si v novinách přečetl prózu Moritze Hartmanna (Listy z Irska). Natolik ho zaujala, že v roce 1854 na základě tohoto příběhu a řecké báje o králi Midasovi napsal groteskní veršovanou pohádku Král Lávra.

Další autorova tvorba: Tyrolské elegie (byl inspirován vlastním zážitkem, je zde zobrazeno téma jeho zatčení a cesta do Brixenu, kritizuje zde policejní systém, pokrytectví a opovržení rakouskou vládou), Křest sv. Vladimíra (nechal se zde inspirovat Nestorovým letopisem ruským, postavy: car Vladimír – omezený násilník, pohanský bůh Perun – kyjevský kníže, Vladimír rozhodoval o přijetí křesťanství a svoje rozhodnutí potvrdil symbolickým utopením pohanského boha do řeky Dněpr)

Inspirace daným literárním dílem:

Inspirace literárním dílem:

• Dílo bylo zfilmováno roku 1950 jako animovaný film.