Deník Anny Frankové

Bep Voskuijlová: ví, že se Frankovi schovávají, pomáhá jim, na konci knížky se zasnoubí, stejná funkce jako Miep, po odhalení nebyla potrestaná

Pan voskuil: hodný, ví, co se šustne v Továrně, má rakovinu žaludku

DĚJ:

Když byly Anne čtyři roky, uprchla její rodina z Německa do Amsterodamu. Anna byla Židovka, celým jménem Annelise Marie Franková a žila se svými rodiči a sestrou Margot v Amsterodamu. Byli bohatí a žili zde celkem spokojeně až do května 1940, kdy německá armáda napadla Nizozemí. Policie začala s hromadným zatýkáním Židů a Anne a Margot musely nastoupit do školy vyhrazené Židům... Musely si také přišít na oděv žlutou hvězdu. 12. června 1942, v den svých narozenin, dostala Anna od rodičů sešit v černobílých deskách a začala si psát deník. Tímto datem také knížka začíná. Pro Židy přišlo mnoho zákazů-například směli nakupovat jen v určitých hodinách, nesměli jezdit v tramvajích ani ve svých autech. Její rodina zatím tyto zákazy respektovala, ale otec tajně připravoval jejich odchod do tajného úkrytu v zadním traktu budovy, kterou vlastnili. Každou neděli tajně odnášel do úkrytu potřebné věci. Do svého plánu musel zasvětit i čtyři své spolehlivé zaměstnance, aby jim nosili jídlo a zprávy zvenku. Jejich ukrytí uspíšilo povolání pro sestru Margot k nastoupení do pracovního tábora v Německu. S nimi se ukryla i rodina jejich židovských přátel se synem Peterem. Museli být velmi opatrní, okna byla pořád zatemněná, nesměli mluvit nahlas. Vchod do úkrytu byl přes zvláštní otáčivou knihovnu. Později se k nim do úkrytu připojil ještě židovský zubař. Žijí zde ve stísněných podmínkách ve strachu z prozrazení. Propukají mezi nimi malicherné hádky a spory. Anna se cítí osamělá, nemá si s kým povídat, proto si vymyslí fiktivní přítelkyni Kitty, které sděluje své pocity, touhy a víru v lepší budoucnost. Anna byla chytrá dívka, hodně četla a učila se. Postupem času se zamilovala do Petera, scházeli se spolu na půdě, kde si povídali. Poslední zápis v knize je 1. srpna 1944, tím končí deník Anny Frankové. Konec jejich života v zadním traktu nastal 4. srpna 1944, kdy jejich úkryt objevila tajná policie a všechny je zatkla, i jejich dva pomocníky. Annin deník našla po vyklizení bytu uklízečka, která deník dala Elli Vossenové a Miep Van Santenové, jež ho po válce odevzdaly panu Frankovi. Anna zemřela roku 1945 v koncentračním táboře v Bergen-Belsenu a byla pohřbena do masového hrobu. Měsíc na to byl koncentrační tábor osvobozen. Annin deník vydal její otec, který jako jediný z nich přežil koncentrační tábor.