E. M. Remarque - Na západní frontě klid

E. R. Remarque

• Vlastním jménem: Erich Paul Remark

• Německý spisovatel, dramatik, prozaik, scénárista

• Ve svých válečných románech zachytil život německých vojáků v zákopech první světové války, v dalších dílech popsal osudy válečných veteránů, kteří se snažili najít své místo ve společnosti

• Narodil se v Německu do rodiny knih vazače

• Vystudoval gymnázium, začal studovat na učitele, ale krátce po nástupu dobrovolně narukoval do války (na popud učitele). Byl zraněn.

• Po válce často střídal povolání – redaktor, závodník

• Emigroval do Švýcarska, na počátku II. sv. války emigroval do USA – nevyhovoval Hitlerovi

• Byl 2x ženatý, první manželství mu nevyšlo, druhé manželství – Goddárová, žili střídavě v USA a Švýcarsku

• Hitler jej označil za literárního zrádce, jelikož psal díla, ve kterých ostře kritizoval válku – jeho knihy byly v Německu zakázány a páleny (index zakázaných autorů)

• Zemřel na srdeční chorobu

• Dílo:

  • Žena se zlatýma očima

  • Cesta zpátky

  • Čas žít, čas umírat

  • Vítězný oblouk

  • Jiskra života

  • Stanice na obzoru

  • Domov snů

  • Miluj bližního svého

  • Černý obelisk

  • Tři kamarádi

  • Na západní frontě klid

  • Nebe nezná vyvolených

Na západní frontě klid

Druh: próza

Žánr: autobiografický román, s prvky reportážního románu

Směr: I. polovina 20.století – tvorba ztracené generace

Hlavní myšlenka:

• podrobně a výstižně představuje válečnou realitu s novinářskou preciozitou

• krutá obžaloba a pravdivý obraz tragédie války, která nezabíjí jednotlivce, ale mrzačí celé generace – „nejstrašnější není výbuch granátu, ale zasažené lidské srdce“

• neukazuje heroický boj vojáků na frontě, ale soustřeďuje se na jejich utrpení a nesmyslnost celého konfliktu

• zvýrazňuje tragédii generace, „jejíž prvním povoláním bylo vyrábění mrtvol“

• smrt mladých lidí je zbytečná, lidé se zabíjí navzájem a neví proč

Jazyk:

• vulgarismy

• autobiografické a naturalistické prvky

• ICH forma – reportážní román

Postavy:

• Pavel Bäumer (Erich Maria Remarque) - vypravěč a hlavní postava, pochází z velmi chudé rodiny, mladý student, nezkušený, vlastenecky nadšený – dobrovolně vstupuje do armády

• Tjaden – největší jedlík, je pro něj snadné unikat z problémů

• Deterding – sedlák, jenž myslí jen na svou usedlost a na svou ženu

• Stanislav Katczinsky – nejstarší, hlava jejich skupiny, Pavlův nejlepší přítel

• Himmelstoss – desátník, v civilu listonoš, šikanuje, zbabělec, primitiv

• Albert Kropp – bývalý spolužák Pavla

• Müller – bývalý spolužák Pavla, "ještě pořád s sebou vláčí učebnice a sní o válečné maturitě, v bubnové palbě šprtá fyzikální poučky"

• Leer – bývalý spolužák Pavla, který nosí plnovous a libuje si v děvčatech

• František Kemmerich – bývalý spolužák Pavla

• Kantorek – jejich třídní profesor

Děj:

Pavel a jeho spolužáci ze střední školy šli dobrovolně na vojnu. Jejich učitel Kantorek se v nich snažil vzbudit vlastenecké pocity a odvahu k boji. Nadšení je opouští během desetitýdenního výcviku plného šikanování. Jejich velitel Himmelstoss se snaží dokázat si nad nimi svoji převahu, ale chlapci mu potom vše vrátí. František Kemmerich umírá ve strašlivých bolestech. Do poslední chvíle je s ním Pavel a utěšuje ho, že se uzdraví. Potom jsou chlapci povoláni na frontu. Ve válce jsou nuceni zabíjet nevinné lidi a všechny do jediného se zmocňuje hnus a odpor. Jsou nuceni zabíjet, jinak by byli zabiti. Přežívají v nelidských podmínkách. Vojenská kamarádství vznikají tváří v tvář smrti. Mladí ani ne dvacetiletí chlapci zažívají válečné hrůzy – bombardování, plynové útoky a krvavé boje muže proti muži. Všude mrtví a zmrzačení lidé. Vojáci přežívají v zákopech díky neuvěřitelnému množství drobných náhod. Muži jsou v neustálém ohrožení a Pavlovi kamarádi jeden po druhém umírají. Pavel dostane dovolenou a jede za rodinou. Svoji maminku najde umírat na rakovinu. Přestože nemají sami skoro co jíst, dávají Pavlovi jídlo. Pavel zatajuje před rodiči všechny hrůzy, které zažil a viděl, a tvrdí, že válka není nic hrozného, protože nikdo, kdo válku sám nezažil, ji nemůže pochopit. Pavel se setkává s lidmi, kteří mu vůbec nerozumí, a chtějí slyšet o hrdinských činech a skutcích ve jménu vlasti. Pavel je znechucen. Pavel ví, že už by se mu nikdy nemohlo podařit znovu se zařadit do běžného života. Pavel navštěvuje matku zesnulého Kemmericha a oznamuje jí, že její syn zemřel. Hysterická matka ho nutí přísahat na vlastní život, že František zemřel okamžitě a bez bolestí. Pavel jí lže, protože pravda už nikomu nepomůže. Po dovolené je povolán do výcvikového tábora, kde hlídá zatčené Rusy. Dokonce jim někdy i pomáhá a nosí jim například jídlo. Pavel je vyslán na průzkum terénu. Málem je dopaden Francouzi. Musí být dlouhou dobu schovaný v trychtýři. Do zákopu k němu spadne Francouz, pobodá jej. Následně se o něj začne starat, slíbí mu, že pošle dopis jeho rodině, ale jak vyjde ze zákopu, tak na vše zapomene a snaží se dál přežít. Pavel a Kropp jsou zraněni a pobývají v katolické nemocnici. Kroppovi amputují nohu, chce se zabít. Pavel se vrací na frontu. Leer a Müller jsou mrtví, Deterding utekl a prý ho chytili. Pavlův nejlepší přítel Katczinski je zraněn a umírá. Na konci války umírá i Pavel právě v den, který byl tak tichý, že vrchní velitelství napsalo do zprávy: Na západní frontě klid.