Gogol - revizor (hotovo)

N. V. Gogol

Revizor

• Psal na přechodu realismu a naturalismu (z latiny příroda, krajní směr realismu, aplikuje teorii dědičnosti, člověk je omezen svou biologickou podstavou aplikuje vliv prostředí a dědičnosti)

• Ruský Realismus, 2. Polovina 19. Století

• Od slova realis = pravdivý, skutečný, objektivní, žádné přikrášlování, všední situace

• Je založen na kritickém poznání reality

• V této době je značná rozvoj techniky a přírodních věd

• Kritika nedostatků společnosti, autor nezasahuje do děje (kritický realimus)

• Hlavní hrdina se vyvíjí,

• Opírá se o reálnou situaci v životě tehdejšího Ruska

• Dílo je výsledkem dlouholetého úsilí, chtěl shrnout vše špatné v Rusku a zároveň se tomu vysmát

• Součastníci: Anglický realismus: Charles Dickens (Kronika Pickwickova klubu, Oliver Twist, David Copperfield), Francouzský realismus: Honoré de Balzac (Ztracená iluze, Lesk a bída kurtizán), Gustav Flaubert (Paní Bovaryová), Francouzský naturalismus: Emil Zola (Zabiják, Nana), Ruský realismus: Lev Nikolajevič Tolstoj (Vojna a mír, Anna Karenina), Fjodor Michajlovič Dostojevský (Zločin a trest)

Literární druh: drama

Literární žánr: satirická komedie

Literární forma: próza

Jazykové prostředky: neutrální, slova zabarvená (husa, křupan), v dialozích hovorová čeština

Kompoziční postup: 5 dějství, chronologický, bez gradace

Hlavní téma: anekdotický (satirický a groteskní) příběh o falešném revizorovi, pojítko mezi lidmi, klam a lež

Místo a doba děje: provinční ruské městečko Gubernie, příběh se odehrává ve 24 hodinách, vládne zde korupce, nepořádek v místní nemocnici, ve škole a také na místním soudě

Jazykové prostředky: archaické výrazy, jednoduchý, spisovná i nespisovná čeština, hovorové výrazy, humorné, satira (využívající komičnost, výsměch, karikatury a ironie ke kritice nedostatků a záporných jevů)

Slohový postup: vyprávěcí a popisný

Forma: er forma (autor), ich forma (dialogy)

Postavy: jednotlivé charaktery jsou budovány na principu grotesky, hlavními postavami je vlastně celá skupina úředníků

Ivan Alexandrovič Chlestakov - mladý, vychloubačný, mírně lehkomyslný, hloupý. člověk sám o sobě zcela bezvýznamný a s náramnou libostí využívá všeho, co je mu nabízeno. bezvýznamná osobnost, kterou město pokládá za očekávaného revizora. Člověk, který nikdy nic pořádného nedokázal si díky nové pozornosti obyvatel města může začít hrát na mocného. Do své nové role státníka se vžije velmi rychle a náležitě si ji užívá, přičemž si ani neuvědomuje všechnu tu snůžku lží. Je bezvýznamný úředníček, velkoměstská nula, lehkomyslný lhář a povaleč, který si užívá života. Po svém odjezdu si ani nemyslí, že by spáchal něco nečestného, jen zažil zábavnou epizodu na cestě.

Anton Antonovič Meluzin-Vichurovskij - městský hejtman, nejvíce prohnilý institut, podlézavý, uplácející, snaží se házet vinu na ostatní, sám se ospravedlňuje, velmi hloupý, je obratný a zkušený muž, zvyklý popadnout, na co natrefí, tedy vlastně úplatkář a vyděrač