Hrubín Romance pro křídlovku

Další vzpomínka je věnovaná dědečkovi, který už byl popletený a sám se o sebe nepostaral. Vypravěč si představuje, jaké to bude za tři roky, jak bude zase každý den chodit za Terinou a Viktor bude hrát na křídlovku. Budoucnost a minulost se mu mísí. Minulou noc uložil dědečka a potom psal spolužákovi, že už se nebude scházet s Tonkou a že poznal Terinu. Měl divoké sny, z nichž ho vytrhnul dědeček, protože spadl z postele. Když se včera vypravěč viděl s Terinou, řekla mu, ať jí zatím neumře. Nechápe to, vždyť je mu dvacet a je tolik živý! Znovu si představuje, jaké to bude s Terinou v budoucnu, jak spolu budou ležet na louce, budou mít dvě děti a on se bude vracet za rodinou domů. Dědeček se minulou noc vzbudil a ptal se Františka (poprvé zaznívá vypravěčovo jméno), kdy přijede jeho otec. Ten opravdu druhý den přijel, protože mu František ráno poslal telegram, že dědeček zemřel.

Vypravěč přeskočí v čase do roku 1934, kdy se koná další Lešanská pouť (konala se jen jednou za tři roky). Běžel na náves, kde mu Viktor řekl, že Terina v zimě zemřela na záškrt. Následuje úvaha o břitvách, které brousí otcové svým synům a uvádějí je tak do dospělosti. Vypravěčův syn už však bude mít bzučící strojek a břitvě se bude jen smát. Za tři roky bude vypravěč zoufalý ze smrti Teriny a nebude si ji už umět vybavit. Nyní je zoufalý ze smrti dědečka a z prázdna, které po něm zůstalo. Jednou bude hledat Terinin hrob, ale už bude zrušený. Jednou, až bude čtyřicátník, se shledá se stárnoucím Viktorem, pojedou spolu na náves a budou vzpomínat na Terinu.

• určení smyslu díla

Poéma vybízí k zamyšlení nad životem a smrtí (dědeček zemřel, František šel poslat telegram a díky tomu naposledy spatřil Terinu), nad zbytečností smrti v mládí (dědeček byl starý, Terina zemřela osmnáctiletá), nad dospíváním. Text se věnuje zásadním životním otázkám.

• pravděpodobný adresát

člověk, který rád vzpomíná na první lásku.

• zařazení knihy do kontextu celého autorova díla

Dílo psal autor v srpnu až listopadu 1961, vyšlo roku 1962. Jedná se o vrcholné dílo ze závěru tvůrčího období.

• porovnání s filmovou verzí nebo dramatizací

Film Romance pro křídlovku natočil roku 1966 režisér Otakar Vávra. Františka hrál Jaromír Hanzlík. Na scénáři se podílel autor předlohy František Hrubín.

láska a život

jedno vždy pro mne budou. Kdyby mělo

být pro mne závažím, i přátelství se zřeknu,

ani stáří, až zaklepá, se nezaleknu,

a stále zůstanu dokořán otevřen

jí, která bude život roubovat na můj sen,

ať se i smrti podobá, nikdy to přece

nebude smrt, její věrný obraz v řece,

věčně jiná voda žene se peřejí,

jen pěnu chytíš z ní a kdovíkde je jí

už konec, stále se budu do ní hroužit, znovu

chtít ji zadržet, dát jí trvalost kovu,