Hrubín Romance pro křídlovku

Chyba broskví, Deset malých recenzí, Oříšky pro černého papouška – sbírky vyšlé v samizdatu

Malé recenze – soubor fejetonů

Uspávanky – pro děti, orientální a biblická látka

• názvy (případně obsahy) dalších autorových děl

poezie:

- často využívá protiklady, melodičnost, metafory

- převažuje milostná a přírodní lyrika

- využívá pravidelný rým

Zpíváno z dálky, Krásná po chudobě, Země po polednách, Včelí plást, Země sudička, Mávnutí křídel, Cikády, Chléb s ocelí, Nesmírný krásný život, Hirošima, Můj zpěv, Proměna, Až do konce lásky, Černá denice, Lešanské jesličky

Jobova noc – poéma, job = boj, reaguje na události roku 1945

pro děti:

- vychází z lidové slovesnosti

- výrazný rým a rytmus – napodobuje říkadlo

- rozvíjí dětskou fantazii

Říkejte si se mnou, Zvířátka a Petrovští, říkejte si abecedu, Běží ovce běží, Pohádka o Květušce a její zahrádce

Špalíček veršů a pohádek – vychází s ilustracemi Jiřího Trnky

próza:

Doušek života, U stolu, Lásky, Zlatá reneta

drama:

Srpnová neděle – hra o vztazích rekreantů u rybníka v jižních Čechách

Křišťálová noc, Oldřich a Božena aneb Krvavé spiknutí v Čechách

Kráska a zvíře – přepracování francouzské pohádky

scénáře:

Vánoční sen – natočil Bořivoj Zeman, Romance pro křídlovku – natočil Otakar Vávra

překlady:

z francouzštiny - Paul Verlain, J. A. Rimbaud, J. Prévert

z čínštiny a němčiny

• literární druh

lyricko-epický

• literární žánr

poéma = básnická povídka

• literární forma

poezie

• typ vypravěče

ich-forma (lyrickým subjektem je sám Hrubín)

• dominantní slohový postup

vyprávěcí

• vysvětlení názvu díla

Romance pro křídlovku – křídlovka je trumpeta, na kterou se hraje na svatbách a křtinách, ale také na pohřbech. Text má být vzpomínkou na osudovou prázdninovou lásku, která se autorovi spojuje se zvukem křídlovky.

• posouzení aktuálnosti díla

Vzpomínky na první lásku se vrací každému z nás – dílo je stále aktuální.

• určení místa a času textu

místo: dědečkův dům v Lešanech, pouť v sousedních Netvořicích

čas: vyprávěno v noci 28. srpna 1930 (s přesahy do minula i budoucna)

• stručné nastínění děje

- skladba je věnovaná Ludvíku Aškenazymu (básníkovi) a Zdenku Seydlovi, kterým autor tento příběh vyprávěl ve Florencii

- v ději se mísí několik časových rovin – noc z 27. na 28. srpna 1930, příběh je vyprávěn v noci 28. srpna, autor předjímá červen 1934, budoucnost

Dvacetiletý vypravěč sedí v noci 28. srpna v okně a vzpomíná na patnáctiletou Terinu, která ho okouzlila, ale zatím se jen jednou dotkli. Také myslí na prsatou Tonku, Viktora a dědečka. Ve vzpomínkách se vrací ještě dál, do doby, kdy mu tatínek poprvé půjčil břitvu na holení. Před deseti dny přijela do Netvořic pouť a on se seznámil s Terinou a Viktorem od kolotočů. Terina se ho ptala, jestli má holku, a on zapřel Tonku. Terina mu dala polibek a řekla, že ho má ráda. Celou dobu je pozoroval Viktor, který měl na starost střelnici a uměl hrát na křídlovku. Dnes večer Terina odjela a on se bojí, že už ji neuvidí.