Jan Otčenášek - Romeo Julie a tma

„Romeo, Julie a tma“

• Milostná novela, která vypráví tragický příběh studenta Pavla a židovky Ester v období heydrichiády. Pavel objeví v parku vyděšenou Ester, které nenastoupila do transportu do Terezína a rozhodne se ji ukrýt v malém pokoji vedle krejčovské dílny svého otce. Láska obou milenců je v silném kontrastu s okolní skutečností, před kterou se ukrývají.

• Divadelní hra:

„Víkend uprostřed týdne“

Česká literatura 2. pol. 20. st.

LITERATURA V LETECH 1945–1968

• Poválečná léta – období rychlého rozvoje vědy a kultury, zpočátku návaznost na demokratické tradice 1. republiky a na dobu předválečnou, literatura reaguje na válku, na porážku antihumanistických sil

• rok 1948 – komunistický únorový převrat, nástup komunistické ideologie k moci na 40 let, potlačení tvůrčí svobody

• roku 1949 čistky v Syndikátu českých spisovatelů – vyloučeni autoři legionářské literatury, skautské literatury, surrealisté – přeměněn na Svaz českých spisovatelů

• zákazy mnoha časopisů – např. Akord, Lidové noviny,

• zákaz vydávání moderní západoevropské a americké literatury

• vyřazování knih z knihoven – Čapek, Orten, legionáři, katolíci, surrealisté, Kafka, Foglar, Karel May

• 2. vlna emigrace (Tigrid, Čep, Hostovský)

• v literatuře převládl tzv. socialistický realismus (např. budovatelské romány, oslavné agitační básně, frázistická poezie)

• od poloviny 50. let do roku 1968 – oficiální odsouzení stalinských praktik, 1. vlna uvolnění kulturní atmosféry, liberalizace poměrů

• vydávání překladů světové literatury (Camus, Faulkner) a domácích autorů (např. Zbabělci)

• vydávání nových literárních časopisů (Host do domu, Květen, Světová literatura)

• v 60. letech 2. vlna uvolnění – naděje v reformaci komunismu

• rok 1968 – období tzv. Pražského jara (od ledna 1968 do dubna 1969), kritika dosavadního systému v prohlášení Dva tisíce slov (Ludvík Vaculík, červen 1968)

LITERATURA V LETECH 1968–1989

• 21.8.1968 – vpád vojsk Varšavské smlouvy, konec nadějím

• rok 1969 – počátek normalizačního procesu tvrdý totalitní režim, nesvoboda politická i kulturní, čistky

• likvidace všech nekomunistických periodik

• opět zákazy publikace (Kundera, Havel, Tigrid, Vaculík, Lustig, Škvorecký,…)

• odchody do emigrace (Škvorecký, Tigrid, Kundera, Kohout, Lustig, Salivarová,…)

• vznik samizdatové literatury

• vznik exilových nakladatelství

• rok 1977 – prohlášení Charta 77 (výzva k respektování Listiny základních práv a svobod): celonárodní dosah, mluvčí Václav Havel, Jan Patočka a bývalý ministr školství Jiří Hájek, tajně podepisována, signatáři stíháni

ROZŠTĚPENÍ ČESKÉ LITERATURY NA 3 PROUDY:

1. OFICIÁLNÍ – literatura povolená, autoři kvalitní a zprofanovaní (Fuks, Pavel, Páral, Hrabal, Majerová, Pujmanová, Nezval)

2. SAMITDATOVÝ – díla vycházející tajně, opisována na stroji, kolovala v uzavřených skupinách příznivců (Vaculík – Edice Petlice, Egon Bondy)

3. EXILOVÝ – tvorba autorů žijících v emigraci i tvorba autorů, kteří nemohli publikovat doma (Ivan Blatný, E. Hostovský)