Karel Čapek - válka s mloky, bílá nemoc

Karel Čapek – Bílá nemoc, Válka s mloky

Zařazení do historického kontextu:

Obecně: 1. polovina 20. století.

• Období dvou válek, hospodářská krize, ale i výrazný technický pokrok.

• Vznik československého státu (po 1. sv. v.)

• Následuje hospodářský rozvoj přerušený celosvětovou ekonomickou krizí

• Nástup fašismu

• Mnichovská zrada (1938) a okupace

Patří mezi spisovatele demokratického proudu –

• Spojuje je aktivní žurnalistická činnost v Lidových novinách, což byl tisk demokraticky smýšlející populace

Patří zde:

• Josef Čapek – Stín kapradin, Básně z koncentračního táboru

• Eduard Bass – Cirkus Humberto

• Ferdinand Peroutka – Budování státu

• Vladislav Vančura – Rozmarné léto

• Karel Poláček – Muži v ofsajdu, Bylo nás pět

V Čapkově vile se každý pátek scházeli tzv. „PÁTEČNÍCI“ = tedy přátelé, kteří spolu probírali politické, kulturní a jiné problémy doby. Často to byli kolegové z Lidových novin. Patřili mezi ně Karel Čapek s bratrem Josefem Čapkem, Ferdinand Peroutka, Eduard Bass, Karel Poláček, Edvard Beneš a mimo jiné se občas účastnil i T. G. Masaryk (na základě těchto rozhovorů potom vznikly Hovory s T.G Masarykem

Karel Čapek (1890-1938)

byl český spisovatel, intelektuál, novinář, dramatik, překladatel a amatérský fotograf. Byl mladším bratrem malíře a spisovatele Josefa Čapka (1887–1945).

*Narodil se v Malých Svatoňovicích, odkud se s rodiči odstěhovali do Úpic, odtud do Hradce Králové. Zde však nedostudoval, protože musel gymnázium opustit, jelikož byl odhalen jeho spolek proti monarchii. Gymnázium dostudoval v Brně. Poté studoval Filosofickou Fakultu na UK v Praze.

Do války nebyl povolán, kvůli problémům se zády

• Než se dal k novinařině, působil jako domácí učitel

• V letech 1917 – 1920 výtvarným a literárním kritikem Národních listů

• Od roku 1921 až do konce života redaktorem Lidových novin.

• Umírá roku 1938, několik měsíců před zatčením Gestapem. Josef v Bergen-Belsenu, pár dní před osvobozením tábora. Sestra Helena jediná přežila válku.

• Mnichovská dohoda a po ní následující kapitulace znamenaly pro Karla Čapka osobní tragédii. Snažil se zabránit rozdělení národa a usiloval o jeho jednotu. Po abdikaci prezidenta Beneše se však stal jediným viditelným symbolem první republiky a často plnil roli „obětního beránka“. Součástí této kampaně se tak stávaly nejen četné urážlivé anonymní dopisy a telefonáty, ale i vytloukání oken Čapkova domu apod.

Čapkovou manželkou se stala dlouholetá přítelkyně, herečka Olga Scheinpflugová, což byla první herečka Národního divadla.

• Olga Karla inspirovala k vytvoření několika děl, např. Matka

• Olga se po smrti Karla Čapka již nikdy nevdala a měla oplétačky s režimem, únik do ciziny odmítala.

V současné době jsou za nejlepší monografické* práce o Čapkovi považovány monografie: