Ladislav Fuks - Spalovač mrtvol

Fuks, Ladislav: Spalovač mrtvol 

Autor: 

  Významný český prozaik Ladislav Fuks se narodil v roce 1923 v Praze. 

  Vyrůstal v rodině dominantního policejního úředníka, zato velmi milující a obětavé matky. 
  Vzdor ke svému otci pak nastínil v několika jeho knihách. 

  Největší životní krize ho ale teprve čekala v období dospívání, kdy si poprvé uvědomil 
svoji homosexuální orientaci (v koncentračních táborech mizí nejen židé a romové, ale také 
právě homosexuálové). 
  Po většinu svého života strávil v osamění, jeho nejbližšími byli jen mladíci s kriminální 
minulostí živící se prostitucí. 
  Nakonec se ale Fuks oženil s bohatou italskou, od které ovšem krátce po svatbě utekl a byl 
hospitalizován na psychiatrii. 
  Jeho zajímavý život plný tajemství končí v roce 1994. 

  Fuks byl silný kuřák a miloval italskou operu. 

  Většina Fuksových děl je přímo inspirována autorovými zkušenostmi a zážitky – často se 
setkáváme se slabou osobou žijící ve svém vlastním světě, což se dá vysvětlit autorovou 
orientací (jako homosexuál k tomu byl přirozeně donucen dobou). 
  Fuks byl prozaik, především psal prózu psychologickou s námětem úzkosti, ohrožení – 
inspirace 2.sv. válkou, holocaustem. 
 
 
Díla: Mí černovlasí bratři, Pan Theodor Munstock, Zámek Kynžvart, Vévodkyně a kuchařka 

Téma, myšlenka:  

-  změna člověka, pod vlivem historických událostí a nátlaku, od mírumilovného člověka, který 

má rád svoji rodinu až po vraha, který ji celou zabije, ideologie moci 

-  Informování o vlivu hrůznosti války na lidskou psychiku 

Doba děje: Příběh se odehrává v Praze v období před okupací a během nacistické okupace. 

Kompoziční výstavba: děj je chronologická, kniha je členěná do 15ti kapitol, jednotlivé kapitoly i 
scény jsou propojeny stále se vracejícími motivy (např. Růžolící dívka v černých šatech, starší žena v 
brýlích, starý muž s červeným motýlkem) stále se opakující i některé slovní obraty a přívlastky (motiv 
snubního prstenu, novinové titulky, motiv hudby)Čtenář brzy zjišťuje, že za všudypřítomnou vlídností 
se skrývá tragická skutečnost, že slova neodpovídají kruté realitě a skrývají i něco jiného, než se na 
první pohled zdá. Propojuje reálný svět s iluzemi, sny a halucinacemi (návštěva tibetského vyslance)