Ladislav Fuks - Spalovač mrtvol

Zinu se mu zabít nepodaří, protože v  té době už se z něho stává blázen, myslí si, že spasí svět, a že je 
Budha (ovlivněn knihou o Tibetu, kterou byl doslova fascinován). Po válce je odvezen do  
psychiatrické léčebny v Německu. 

Literární kontext:  

  Dobová kritika nepřijala Fuksova díla jednoznačně kladně, psychologická próza s tématy 
holocaustu nebyla zdaleka pro každého. Jako nežidovský spisovatel se ale tímto počinem 
dokázal vžít do pocitů židovské menšiny a věnovat tomuto tématu značnou část jeho díla. 
  Spalovač mrtvol vyšel v roce 1967, tedy v době v níž došlo k jistému oslabení moci 
komunistické vlády, a tím k částečnému uvolnění kontroly nad oficiálně vydávanými pracemi. 
Je patrné, že se mimo jiné zabýval tématikou druhé světové války, lze je tedy zařadit do linie 
tzv. druhé vlny válečné prózy. 

 
Kontext autorovy doby: Pro Fuksovu prózu je typické prostupování reálných událostí sny, iluzemi a 
halucinacemi, ztvárňujícími lidské nitro zdeformované úzkostí nebo fixní ideou. Jeho tvorba je silně 
poznamenána válečnou a židovskou problematickou, konfliktem bezbranného lidství s násilím a zlem. 
Patří mezi nejvýznamnější prozaiky časopisu Květen. 
 

Význam díla, přínos, ocenění: 

  Novela Spalovač mrtvol se v době svého vydání podílela na vytváření literární a kulturní 
atmosféry 60. let 20. století, výraznější vliv na další vývoj české literatury však neměla. 
  Kniha byla zfilmovaná Jurajem Herzem v roce 1968, v hlavní roli byl Rudolf Hrušínský.