Středověká literatura na našem území

1. MATURITNÍ OTÁZKA

Literatura staroslověnská a latinská (pol. 9. stol. - 13. stol.)

1. staroslověnské památky (9. stol.)

2. přechod od staroslověnštiny k latině (10. - 11. stol.)

3. převaha latiny (12. - 13. stol.)

Literatura vrcholného středověku (konec 12. - 13. stol.)

Literatura doby husitské (15. stol.)

Literatura staroslověnská a latinská (pol. 9. stol. - 13. stol.)

• první doklady literatury na našem území ve 2. pol. 9. stol., dříve slovesnost

• znaky památek – anonymita, nepůvodnost, torzovitost

• jazyk – staroslověnština, latina, čeština

• společnost – feudalismus, pevná církevní organizace

• kníže Rastislav posílá Konstantina a Metoděje roku 863.

• Význam mise spočíval v uznání slovanské bohoslužby v Římě, přijetí křesťanské víry prostými lidmi (latina byla nesrozumitelný jazyk), vznik staroslověnských památek

• Cyril a Metoděj = bratři ze Soluně, vytvořily jazyk staroslovenštinu, písmo hlaholici, základ nářečí ze Soluně

• Cyril (Konstantin) – učeň

• Metoděj – diplomat

• Později cyrilice

• Káží v jazyce, kterému rozumí všichni

• Sázavský klášter – poslední útočiště slovanských mnichů 1079 vyhnání

Staroslověnské památky:

• Legenda o svatém Václavu

• Legenda o svaté Ludmile

• Latinské památky:

- Kristiánova legenda (život a umučení svatého Václava a báby jeho, svaté Ludmily)

• Počátky češtiny:

- Hospodine, pomiluj ny – nejstarší duchovní písně, funkce hymny; obsahuje prvky staroslovenštiny, ale je už

psaná česky.

Přechod od staroslověnštiny k latině (10. - 11. stol.)

• rozpad Velkomoravské říše, Přemyslovci – orientace na západ, pevnější postavení církve (po vyhnání slovanské liturgie), vláda knížete Václava

• latina vytlačuje staroslověnštinu, napomáhá tak vzniku spisovné češtiny

• 11. Století – latina vytlačuje staroslovenštinu – napomáhá tak vzniku spisovné češtiny

Převaha latiny a pronikání češtiny (12. - 13. stol)

• Latinské památky:

Kosmas – zakladatel českého dějepisectví, kanovník, později děkan svatovítské kapituly, studoval v Lutychu gramatiku a dialektiku, znalec antické kultury

- Chronica Boemorum (kronika česká) – 3dílná kronika = líčí počátky českých dějin od počátku až po rok 1125

• Po umělecké stránce velice kvalitní

• věcné informace, poutavé vyprávění

• promýšlí spolehlivost pramenů

• rozlišuje básně, vyprávění starců, hodnověrná svědectví, vlastní zkušenosti

• obsah – Kněžna Libuše, Praotec Čech (později sepsal A. Jirásek – Staré pověsty české)

• Kronika – (z řečtiny; chronos = čas) dílo se líčí podle časového sledu; autor zachycuje události, tak jak je prožil; hlavní žánr dějepisné literatury středověku I novověku až do 19. století

• Pokračovatelé Kosmovi – zachytili události 12. stol., nedosáhly však takového významu a úrovně – Jarloch, kanovník vyšehradský, mnich sázavský