Středověká literatura na našem území
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Další skladbou z rukopisu je Bajka o líšce a džbánu – 1.česky psaná bajka ve verších.
drama
Mastičkář – 1. světská hra (z obyčejného prostředí), vznikla jako mezihra z náboženské hry O třech Mariích, odehrává se na středověkém tržišti, kam přichází tři Marie. Vybírat masti, aby mohly balzamovat Kristovo tělo. Scéna se vymyká slavnostní atmosféře hry (hovorový jazyk, vulgarismy, germanismy). Mastičkář vychvaluje masti na trhu, zobrazený lidový svět, prostředí na tržišti. Je to fraška.
Fraška = komedie s obhroublou komikou. Latinsky falzum = žert.
filosofická próza
Tkadleček – vysoká umělecká úroveň. Spor milence s neštěstím. Tkadleček (= cit) obviňuje neštěstí (= rozum) z toho, že ho opustila jeho milá. Neštěstí dává vinu Tkadlečkovi. Řeší se úloha zla ve světě. Vítězí v tomto sporu neštěstí.
cestopisy
Vavřinec z Březové – Překlad Mandevilly – inspirováno cizími cestopisy. Fantastická zvířata, smyšlené květy, neexistující země. Oblíbené. Středověký člověk považoval tyto fantastické kraje za věrohodnější než Marco Polův Milion.
konzervativní proud
Smil Flaška z Pardubic – představitel vysoké šlechty, za doby Václava IV.
- Nová rada – vysoká alegorie – zvířata, ve verších, sněm zvířat se snaží radit králi – lvovi, jak má vládnout.
Rada otce synovi – o rytířské morálce, kdy radí otec synovi, jak se stát pravým rytířem. Autor neznámý (připisováno Smilovi)
Literatura předhusitská a husitská (14. stol. - 70. léta 15. stol.)
Vechol procesu demokratizace (zlidňování), počešťování a laicizace.
Literatura prostředkem politického boje, v popřední traktát, kázání, satira, duchovní píseň, kronika, chorál, modlitba, polemika, báseň
Předchůdci Husovi
Většinou kazatelé, usilují o nápravu společnosti na náboženském principu.
Konrád Waldhauser – proslulý vídeňský kazatel německého patriciátu a univerzitních studentů, byl pozván Karlem IV.
- kázal německy i latinsky
Jan Milíč z Kroměříže – ohnivý český kazatel, nejradikálnější, zřekl se bohatství, žil v chudobě. Kázání ještě působivější než Waldhauserova, protože kázal česky. Kázal až 3 – 5x denně. Obžalován u papeže, ale obhájil se. Šly za ním davy, měl největší vliv na chudinu. Centrum kazatelství – Betlémská kaple.
Tomáš ze Štítného – laik (bez teologického vzdělání), zchudlý šlechtic, zeman. Byl to 1. český křesťanský filozof → zakladatel české filozofické prózy. O náboženských otázkách píše česky (= pro lid), vliv Milíčův. Pohnutkou k sepsání spisů byla jednak péče o výchovu dětí (měl jich pět, dvě přežily), ale také nutnost napsat, k čemu se dopracoval dlouhým myšlením. Jeho spisy nejsou určeny jen lide studovaným, ale také lidem prostým, jsou psány jednoduchým slohem, bez učených úvah, s přirovnáními… Je autorem sborníků traktátů: