Středověká literatura na našem území
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
4. Legendy
Legenda o sv. Prokopovi – líčí osud Sv. Prokopa opata sázavského kláštěra
- Prokop líčen jako muž z lidu, oslava slovanské litergie (obřadů)
- věnuje se dávným problémům.
Legenda o sv. Kateřině – z exotického prostředí vysoká umělecká úroveň, jedinečná, významná umělecká skladba. Nejvýraznější z psaných českých skladeb. Katka se zamilovala do Krista, on ji nechtěl, protože byla pohanka. Chtěl ji pohanský princ, odmítla ho, rozhodla se přijmout křesťanství. Byla umučena, její duše byla spasena. V legendě je popsán život královské dcery Kateřiny Alexandrijské, která přijme křesťanství a zasnoubí se Kristu. Získá pro křesťanskou víru 50 pohanských mnichů, pro stálost své víry je umučena. Prolínání světské exotiky s mystikou, hrůza s nádherou. Např. na jejím zmučeném těle se objeví 6 barev. Prostředí vysoké šlechty, objevuje se vybraný jazyk.
5. rytířská epika – navazuje na světovou/evropskou rytířskou epiku – láska apod.
Tristan a Izolda – ve verších
Trojanská kronika – v próze, znaky románu, líčí válku, Trója je tady středověkým městem.
- Jedná se o inkunábuli – první tištěnou knihu u nás – 1468!
- (1450) – Johann Gutenberg – KNIHTISK.
- Do roku 1500 se říká tištěním knihám inkunábule – incunabula = kolébka, plenky
Alexandreida – počátek 14. století. Skladba ve verších, autor neznámý, v češtině. Podle předlohy Qualtera Castellionského. Oslavuje život a výboje A. Makedonského – je zobrazen jako ideální středověký vladař, jeho tažení jsou chápána jako křížové výpravy, vlastenecký tón. V jeho družině se objevují i česká jména, osudy českých panovníků – Přemysl Otakar II.
Gnómy = krátké úvahy o rytířském způsobu života, morálce apod. Trojverší.
6. Legendy
Dalimilova kronika – Chybně připisována Dalimilu Meziříčskému (kanovník z Boleslavi). Úplně dochovaná památka. 1. česky psaná kronika. Líčí dějiny od počátku do roku 1311. Autor je vlastenec, české dějiny zjednodušeně chápe jako neustálý svár německého a českého živlu. Kronika je méně spolehlivá než ta Kosmova, sleduje spíše politický cíl, umělecky méně náročná. Uchovala si zájem čtenářů i v 19. a 20. století.
satira (stavovská) – žákovská – vagantská satira (vagari = toulat se) – psaná latinsky, v národních jazycích, latinsko-česky = makarónská (dvojjazyčná).
- Píseň veselé chudiny – psána česky
- Podkoní a žák – podkoní a žák vedou spor o to, jaký stav je lepší. Haní si navzájem stavy a obhajují se. Nakonec se v hospodě, kde jsou, strhne rvačka. Veršovaný spor mezi panským sluhou a univerzitním studentem…
– sociální – kritizuje nedostatky ve společnosti.
- Hradecký rukopis – 60. léta 14. století, kritika společnosti
- O řemeslnících a konšelích – 7 satir, které kritizují ševce, kováře, lazebníky – řemeslníky a konšele. Vytýká jim, že kradou, pracují nedbale a nechávají se podpláce (konšelé), jsou uváděny příklady, je jim vyhrožováno peklem.