Jirásek Filosofská historie

Lucerna

• literární druh

epika

• literární žánr

povídka

• literární forma

próza

• dominantní slohový postup

vyprávěcí

• typ vypravěče

er-forma

• vysvětlení názvu díla

- děj pojednává o studentech studujících vysokou školu v Litomyšli

• posouzení aktuálnosti díla

Majáles - stále existující akce – dříve byly charakterizovány především průvody různě recesisticky oblečených studentů městem a volbou Krále majálesu

- dnes mají především charakter velkého hudebního festivalu spojeného s různými zábavnými soutěžemi, prezentujícími dovednosti studentů

• určení místa a času textu

místo: město Litomyšl

čas: děj začíná na jaře roku 1847

• stručné nastínění děje

Děj začíná v dubnu 1847 v Litomyšli. Sleduje život studentů, lásky, vztahy, radosti i starosti. Vavřena miluje Lenku, se kterou má podobné vlastenecké cítění a vyměňují si české knihy. Frýbort miluje Márinku, dceru jejich domácí. Márinku miluje také Špína, ale kvůli své nesmělosti lásku skrývá. Studenti se vzbouřili, protože jim bylo odepřeno slavit majáles. Měli být potrestáni, ale dostali jen malý trest. Za nějaký čas dělali zkoušky. Zkoušky udělal Vavřena, Frýbort a Zelenka. Špína ne. V Praze začínalo povstání a tvořili se národní gardy. Když se studenti dozvěděli, že Praha je obklíčena, přišli jí na pomoc. Praha se proměnila v město barikád a urputných bojů. Nevycvičení a špatně vyzbrojení dělníci a studenti bojovali proti vyzbrojeným vojákům. V několika dnech boje v Praze se rozhodlo. Praha se musela vzdát. Pražské povstání bylo poraženo. Frýbort a Vavřena utekli, aby mohli dostudovat. Frýbort si vzal Márinku. Vavřena se po dostudování stal lékařem a odjel za otcem. Nakonec si vzal Lenku. Špína padl na bojišti.

• určení smyslu díla

- dílo vzniklo za národního obrození a je poznat, že propaguje češtinu

- autor chtěl poukázat na nerovnost češtiny a němčiny, přičemž němčina je úřední jazyk a čeština pouze vesnický

• pravděpodobný adresát

Čtenář se zájmem o historii a dobu národního obrození.

• zařazení knihy do kontextu celého autorova díla

Dílo patří do doby obrození, o kterém napsal celkem tři díla - nejznámější F. L. Věk - pětidílný román, hlavní hrdina František Ladislav Věk

- ostatní: U nás a již zmíněná Filosofská historie

● tematicky podobné dílo

Povídky U rytířů, Na staré poště, Maloměstské historie – podobnost těchto děl tkví v tom, že všechna díla se odehrávají v Litomyšli, Litomyšl na Jiráska silně zapůsobila

● porovnání s filmovou verzí nebo dramatizací

Film byl natočen v roce 1937 v režii Otakara Vávry. Kritiky byl ohodnocen poměrně úspěšně. Místy úsměvná a svěží adaptace známé předlohy byla přijata s velkými sympatiemi kritiky, a tentokrát se vzácně shodla i s diváky.

Vavřena kráčeje po schodech k bytu aktuárovu hleděl dychtivě před se a čekal, že Lenku uvidí. Ale chodba byla prázdná, dveře Lenčina pokojíku zavřeny. Již druhý den ji neviděl. Toužil ji spatřiti. Věděl, že to není náhodou, že aktuárka jí brání. I dnes bylo jako včera, ani matka, ani dcera si instruktora nevšimly tak, jako jindy. Jediné bylo dnes kromobyčejné to, že pan aktuár už byl doma. Vavřena učil. Jindy přes tu chvíli přicházívala slečna Lotty pro to nebo ono, teď se z prvního pokoje ani nehnula. Když bylo po hodině, aktuár, sedě ve své lenošce a hledě na Herodesa krále, zastavil Vavřenu a mluvil k němu. Pověděl svým lhostejným, chladným způsobem, že je úředníkem, jenž musí býti pořádným, a že tedy pořádek také na jiných žádati musí. Pan instruktor však že si všímá příliš jiných věcí, co se naň nepatří, a že mu to bude ještě jednou škodit více než teď. Že by měl jen studovat, a ne si rebelie a zbytečného vlastenčení všímat a jiné kazit.