Jirásek Filosofská historie

Autor: ALOIS JIRÁSEK

Název díla: FILOSOFSKÁ HISTORIE

Autor:

Alois Jirásek (1851–1930)

- český prozaik, dramatik a politik, autor řady historických románů

- pocházel ze starého selského rodu

- navštěvoval německé benediktinské gymnázium v Broumově (1863–67), české gymnázium v Hradci Králové (1867-71) a na pražské univerzitě vystudoval historii (1871–74)

- čtrnáct let žil v Litomyšli a působil tam jako gymnaziální profesor dějepisu a zeměpisu

- roku 1888 přesídlil do Prahy, kde bydlel na dnešním Jiráskově náměstí, nejdéle (od roku 1903 do smrti) v ulici Resslova č. 1, a pokračoval v pedagogické práci i v literární činnosti

- od roku 1909 byl v penzi a věnoval se výhradně literatuře

- ve shodě s charakterem svého celoživotního díla jako jeden z prvních podepsal v květnu 1917 Manifest českých spisovatelů, významné prohlášení podporující politické úsilí o státní samostatnost českého národa

- v nově vzniklé Československé republice se stal poslancem Revolučního národního shromáždění Republiky československé

- v parlamentních volbách v roce 1920 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění

- senátorem byl do roku 1925

- v parlamentu zasedal za Československou národní demokracii

- v politice setrval až do své nemoci, která mu také znemožnila psát

- v letech 1918, 1919, 1921 a 1930 byl navržen na Nobelovu cenu za literaturu

- byl výtvarně nadaný, přátelil se s Mikolášem Alšem

- byl evangelík, což je patrné v některých jeho dílech

● zařazení autora do uměleckého směru

Realizmus:

základní princip = pravdivost, věrnost skutečnosti

- snaha zachytit skutečnost komplexně

- autor není součástí díla

- objektivita díla – ale autorův subjekt nelze z díla zcela vyloučit

- typizace postav a prostředí + kritika společnosti

- řešení sociálních problémů

- v menší míře se uchyluje do minulosti (když, tak slouží jako paralela k dnešku)

- projevuje se mnoho tvůrčích postupů a prostředků

- řešení problémů venkova, generační, náboženské a sociální předsudky, historické romány

→ kritický realismus, naturalismus (ostřejší, kritičtější)

- u nás dvě základní skupiny autorů: venkovská próza (Třebízský, Rais, Nováková, Stašek) a historická próza (Jirásek, Winter)

- český realismus nezobrazuje komplexně celou společnost (jako francouzský nebo ruský), čeští autoři se zaměřili na menší okruh = drobnokresba

● určení století, v němž autor tvořil

2. polovina 19. století a 1. polovina 20. století

● určení dalších autorů stejného um. směru

historická próza:

Zikmund Winter (1846–1912)

- profesor dějepisu, historicky pravdivější než Jirásek

- těžce přístupný autor, užívá archaickou stavbu vět a archaismy

- přítel A. Jiráska, ale sledoval v díle jiné kvality – měl kritický nesmlouvavý pohled

- zaměřen na 16. a počátek 17. století – humanismus