John Memento

Od Honzy se Michal dověděl, že Eva spáchala sebevraždu, pustila si plyn. Michal tomu nemohl uvěřit, a protože už trpěl paranoiou, usmyslel si, že ji zabil někdo z party. Rozhodl se, že je otráví a pomstí se. Naposledy mluvil s matkou, jejich rozhovor skončil tím, že ji hrubě vyhodil z bytu. Už nevěřil ani jí. Večer odešel do party začínajících feťáků, kteří brali pervitin a nepomohli mu, když se předávkoval. Nechali ho na ulici.

Tím se příběh dostává do bodu, kde začal. Následuje jakýsi protokol, že Michal byl po léčení propuštěn, střetl se s Richardem a po třech měsících byl nalezen v bezvědomí svojí matkou. Jeho mozek byl tak poškozený, že nebylo možné obnovit všechny tělesné funkce. Michal neudrží moč ani stolici, musí být uměle vyživován a neočekává se zlepšení.

Román končí dodatkem, v němž je uvedeno, že byl pervitin přidán na seznam látek, jejichž držení je trestné.

• určení smyslu díla

Poukázat na nebezpečí drog, seznámit čtenáře s toxikomanií, poukázat na téměř nulové procento vyléčených. Uveřejnit informace ze života drogově závislých, o nichž se v době vydání příliš nevědělo.

• pravděpodobný adresát

Kniha je určena mladším čtenářům, pro něž slouží jako varování.

• zařazení knihy do kontextu celého autorova díla

Román vyšel roku 1986

• porovnání s filmovou verzí nebo dramatizací

Román byl zfilmován roku 1987.

Režie Jiří Věrčák, hlavní role Zdeněk Hruška.

- film je těžce sehnatelný

Najednou tíha, jako když člověku padne na prsa dům. Přitisklo ho to k zemi. A pak konečně pocítil, jak se jeho tělo jakoby vzepjalo, vytáhlo z boků vzhůru, narovnalo a pak pomalu klouzavě padalo dolů do lehkosti a klidu.

Osm ampulí, uvažoval Michal, když zas trochu sebral myšlenky. Vstal, pokusil se ještě jednou systematicky prohlédnout ordinaci.

Recepty na stole. Pár jich odtrhl, orazítkoval a schoval do kapsy. Zotvíral všechny skříňky při stěně ordinace. Nic. Ale teď už nad tím mávl rukou. Osm ampulí se mu v jeho stavu zdála slušná zásoba.

Naklonil se nad Evu. „Budeme muset jít.“

Přikývla. Vsadil by se, že nejspíš nevěděla, na co.

Ještě jednou probral léky ve skříni. Od každého, který se hodí alespoň jako náhražka, dvě tři balení.

Nepoznají to?

Po nás potopa!

„Jdeme!“

Eva znovu kývla. Usmívala se. Popadl ji za ruku.

● atmosféra úryvku

Zmatená, zoufalá, zfetovaná – Michal a Eva vykrádají lékárnu, rychle si píchl, aby je přešel absťák

● počet postav

2 – Michal Otava, Eva Popelková

● charakteristika vystupujících postav (přímá, nepřímá)

Michal Otava – nejprve průměrný student gymnázia, poté frajer, narkoman, umí vařit drogy, bezmezně miluje Evu

Eva Popelková – málomluvná, jen jednou Michalovi řekla o svém životě, nestálá, závislá na Michalovi, ale strhává ho dolů, několikrát nevěrná, nakonec spáchala sebevraždu