John Memento

- reportéři Kai Hermann a Horst Rieck vydali její výpovědi nejprve v časopise, poté i knižně

My děti ze stanice Zoo – pravděpodobně celosvětově nejznámější román s drogovou tematikou

Můj druhý život – autobiografie, kterou napsala Christiane F. jako volné pokračování románu My děti ze stanice Zoo

Natascha

- Dušemrdi: autentický příběh sedmnáctileté německé narkomanky

Phil Shoenfelt

- Feťácká láska: román s autobiografickými prvky, autor je anglický hudebník

Irvine Welsh

- Trainspotting: román z prostředí irských narkomanů s prvky černého humoru

Rjú Murakami

- V polévce je miso: vysoce oceňovaný japonský román

• názvy (případně obsahy) dalších autorových děl

- píše o problematických jevech ve společnosti (drogy, násilí, prostituce)

próza:

Džínový svět – prvotina, román formou deníku oceněný Cenou Jiřího Wolkera

Začátek letopočtu – spoluautorem je Ivo Pelant, o svobodných matkách

Jak jsem viděl Ameriku – soubor reportáží

Drogy – spoluautorem je Jiří Presl

scénáře:

Sněženky a machři, Bony a klid, Tankový prapor (podle literární předlohy Josefa Škvoreckého), Proč?, Jen si tak trochu písknout, Jako zajíci, Prachy dělaj člověka

• literární druh

epika

• literární žánr

román s reportážními prvky

• literární forma

próza

• typ vypravěče

er-forma i ich-forma (text často sklouzne ve vnitřní monolog hlavního hrdiny Michala Otavy)

• dominantní slohový postup

vyprávěcí

• vysvětlení názvu díla

Memento = připomínka, varování

- román je varováním před drogami a závislostí na nich

• posouzení aktuálnosti díla

Problematika drog je (bohužel) stále aktuální.

• určení místa a času textu

místo: Praha

čas: 1974–1984 (přelom 70. a 80. let 20. století)

• stručné nastínění děje

Kniha vypráví příběh Michala Otavy, který bere drogy. Jednoho dne se předávkoval, nikdo z party mu nepomohl, on ležel na ulici a přemýšlel, jak se zachránit. Okolo šly dvě dívky z diskotéky, zastavily se nad ním, ale usoudily, že je opilý. Záchranku mu zavolal až nad ránem nějaký muž. Michal se ocitá v nemocnici, kde mu vypláchli žaludek. Nad ním se mění tváře zdravotních sester, z nichž jedna vypadá jako jeho první láska Olina. Michal se stydí, že ho vidí v tomto zuboženém stavu. Kniha je vyprávěna retrospektivně, Michal vzpomíná na roky strávené s drogou.

Michal byl zamilovaný do Oliny, ale tento vztah mu nevyšel, Olina totiž chodila s jiným. Z odmítnutí byl tak zničený, že začal odbývat školu, frajeřil na motorce. Rodiče ho drželi zkrátka, ale on tajně utíkal a chodil na diskotéky s kamarádem Honzou. Dostal se do party a v ní se seznámil s narkomankou Evou. Bezhlavě se do ní zamiloval. S partou začal brát drogy, nejprve áčko, které se dalo sehnat v lékárně. Michal se neustále hádal s rodiči, odešel z gymnázia a žil jen pro Evu. Ta byla brzy propuštěna ze zaměstnání sekretářky v nemocnici. Když se Michal poprvé předávkoval, měl halucinace a skončil v nemocnici. Lékař mu promlouval do duše, ale on si nedal říct. Po propuštění to netrvá dlouho a on si začíná drogy i píchat. Eva mu při hádce řekne, že Richard z party, hlavní dodavatel drog, je homosexuál, a že bylo všem jasné, že se mu bude Michal líbit. To pro ostatní znamenalo víc drog za menší peníze.