Karel Jaromír Erben - Kytice

Erben je znám především jako sběratel lidové poezie. Ve smyslu názorů bratří Grimmů, s kterými se znal, hledal v ústní lidové slovesnosti odraz starých mýtů (slovanských, na rozdíl od Grimmů, kteří hledali germánské), jež lidové podání a tradice během věků přetvořily a často zakryly. Výsledkem Erbenovy sběratelské činnosti byly tři svazky Písní národních v Čechách (1842–1845), jejich přepracované a rozšířené vydání vyšlo roku 1864 s titulem Prostonárodní české písně a říkadla.

Nejvíce však Erben proslul sbírkou Kytice z pověstí národních (1853), (zkráceně jen Kytice), která vyšla podruhé roku 1861, a to v rozšířené verzi (s oddílem příležitostných písní) s názvem Kytice z básní K. J. Erbena. Jádrem této sbírky je dvanáct (později vyšla i 13. balada – Lilie) básní oddílu Pověsti národní, jimž předchází úvodní báseň Kytice.

DÍLO:

Písně národní v Čechách- obsahuje 500 písní

Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečích původních

Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských

České pohádky

OBDOBÍ:

Národní obrození-

probíhalo v rakouské monarchii v letech 1770–1848, za hlavní cíl si dávalo oživit samotný český jazyk a motivovat český národ k větší uvědomělosti

období formování novodobého českého národa = „vzkříšení národa“

v Čechách chyběla třída, jež by radikálně prosazovala národní požadavky (v Polsku a Uhrách to byla šlechta, ve Francii měšťanstvo)

u nás byli lidé chudí ⇒ namohli radikálně prosazovat národní požadavky ⇒ opatrný ráz

podmínky pro vznik národního obrození: působení osvícenství v mírné podobě, kterou prosazoval Josef II. ⇒ josefínismus

Reformy-r.1781 – toleranční patent ⇒ povolena nekatolická náboženství; upsalo se 100 tisíc ze 3 milionů Čechů

r.1781 – patent o zrušení nevolnictví ⇒ zmírnil se útlak poddaných; mohli se stěhovat, dát děti do školy…; projevil se až kolem roku 1800, kdy se poddaní stěhují do měst za prací = děti bohatých českých sedláků získali vzdělání, stali se nositeli národního obrození, vyrůstali v českém prostředí X museli se naučit německy, němečtí spolužáci na ně pohlíželi svrchu ⇒ roste u nich národní přesvědčení

omezení cenzury

povinná školní docházka ⇒ Marie Terezie, souvisí s tolerančním patentem

germanizace ⇒ tvrdě se vyžaduje němčina jako úřední jazyk v rámci celé monarchie; nešlo o poněmčení, ale o zavedení jednotného úředního jazyka

Josef Dobrovský, František Martin Pelcl, Kašpar Royko, Gelasius Dobner