Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Poláček,_Karel,_Bylo_nás_pět

PDF
Stáhnout kompletní materiál zdarma (452,58 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.

Poláček, Karel: Bylo nás pět Autor: - Spisovatel, humorista a novinář, jeden z nejvýznamnějších autorů české meziválečné prózy - Narozen ř. 1892 v Rychnově na Kněžnou, v rodině židovského obchodníka s koloniálním zbožím - Od 15 let žil v Praze, kde dokončoval studium na gymnáziu - vynikající vypravěč, stylista, bezděčný a nenásilný sklon k inteligentnímu humoru - je tvůrcem mnoha vtipných novotvarů a vět, jež přešly i do frazeologie - pracoval jako novinář v redakci Lidových novin, psal soudničky a sloupky – zakladatel sloupků - za okupace zahynul v koncentračním táboře v Osvětimi - jeho tvorbu ovlivnilo rodinné prostředí a maloměsto, tématem jeho prozaického díla jsou osudy prostých lidí na periferii velkoměsta či na maloměstě Díla: Dům na předměstí, Židovské anekdoty, Muži v offsidu, Téma, myšlenka: - Život na malém městě - Klučičí dobrodružství - Autor vzpomíná na své dětství na maloměstě - Poláček napsal dílo těsně před smrtí – je plný nevinného humoru a utajené melanchlie Doba a místo děje: Rychnov na Kněžnou za první republiky Kompoziční výstavba: Kniha není dělena na kapitoly, pouze na graficky vyznačené úseky, slovosled a kostrbaté větné konstrukce vytvářejí z textu originální jazykový klenot, groteskní situace, opakování a stereotypy ve způsobu řeči, výrazová a situační komika. Děj se odehrává v reálném prostředí a v reálném čase (za protektorátu Čech a Moravy). Epizody jsou řazeny tak, jak šly za sebou od jara do zimy. Literární druh: próza Literární žánr: román Literární směr: Demokratický proud meziválečné české prózy - Atmosféra doby – 1. sv. válka - Světová hospodářská krize - Nástup fašismu - 2. sv. válka - Autoři demokratické proudu byli tzv. pragmatisté – filozofický směr 20. století v USA, kritériem pravdy je užitečnost a skutečnost, zkušenosti Poláček, Karel: Bylo nás pět - Všichni autoři přispívali do Lidových novin, kde se shromažďovala demokratická inteligence Další autoři:Eduard Bass,Karel Čapek, Ferdinand Peroutka Jazykové prostředky: V knize se mnohdy vyskytují slova v nářečí (prauda, levolvér, doučata atd.) díky kterým je text trošku „nepochopitelný“, spojení zcela spisovných, až strojených, frázovitých a knižních vyjádření = mluva dospělých a její napodobování (jelikož, pravil) se slovy expresivními (kulit vočadla), slovy krajového lidového dialektu (prauda, nýčko) a obecné češtiny, uličnické hantýrky (abysem, dolejzal), nářečí (prouda, levolvér, doučata), germanismy (šamstr, kvelb), časté používání spojek přičemž, jelikož, pročež. Mísí se hovorový a nespisovný jazyk se spisovným. Komičnost díla není dána pouze příběhy chlapců, ale především jejich mluvou, neboť autor prokládá klukovskou hantýrku a dialekt vybroušeným spisovným jazykem. Postavy: Petr Bajza – vypravěč, syn malého obchodníka, uličník, má rád každé dobrodružství, snaží se být chytrý, nerad ovšem poslouchá své rodiče - nechodí na housle atd. Antonín Bejval - nejlepší přítel hlavního hrdiny, proslulý vynálezce, za mnoha lumpárnami je on Čeněk Jirsák - kamarád/nekamarád, má přezdívku Krakonoš, nábožný, jeho koníčkem je sbírání hříchů ke svaté zpovědi Otakárek Soumar - chlapec z bohaté rodiny, má vychovatelku, rád by se kamarádil s ostatními chlapci, ale vychovatelka mu to nedovolí Éda Kemlink - je to kamarád, nijak význačný v textu, má psa Pajdu „Pepek“ Zilvar - hoch protřelý životem, bydlí se svým (jednonohým) otcem v chudobinci, školu však navštěvuje pravidelně a rád se učí, zachraňuje lidem životy, Eva Svobodová - kamarádka Petra, rodiče mají cukrárnu Kristýna - služka u Bajzů, veselá a rozverná, pochází z Rampuše, proto ji Petr říká Rampepurda Pan Fajst - protivný mravokárce Vařekovi - strýc a teta, lakomí Vyprávěcí postup: ich-forma, vypravěč Petra Bajza Děj: Petrovi rodiče vlastní obchod. Petr má malou sestřičku Mančinku a staršího bratra, který už s nimi nebydlí, ale pracuje v Sudetech. Petr se často z legrace pere se služkou Kristýnou, které říká Rampepurda. Dělají si naschvály – např. Petr ji dá do kufru mrtvou myš, aby se lekla. Ale potom dostane vynadáno a brečí. Petr a jeho čtyři kamarádi prožívají různá klukovská dobrodružství. Když například chtěli jít do kina, jeden z chlapců si koupil lístek, a když v sále zhlasla světla, tak ostatním pomůže oknem dovnitř, aby nemuseli platit za lístek. Jeden kluk je ale udal panu Maulemu, který trhal lístky, a on je z biografu vyhodil. To ale kluky neodradilo a dál chodili do kina oknem. Jindy se zase vydali na vosy. Chtěli je pochytat, aby jim snášely med. Vosy je ale velice pobodaly. Hoši potom ještě dostali doma na zadek, protože rodičům předtím tvrdili, že jdou do hodiny houslí. Bavilo je také žebrat u silnice. Za vyžebrané peníze si vždy koupili plno sladkostí. Ale ze všeho nejraději dělali naschvály panu Fajstovi. Zahrabali třeba do sněhu karbid a zapálili jej. Kdo by nevěděl, že to hoří karbid, myslel by si, že to hoří sníh. Tou dobou chodil pan Fajst do jednoho statku pro mléko. Když viděl, že ze sněhu šlehají plameny, vykřikl, že je z toho celý zdecimovaný. Kluci se smáli a měli z něj legraci. Nejdelší epizodou, která zabírá velkou část textu, je sen hlavního hrdiny, způsobený spálovým Poláček, Karel: Bylo nás pět onemocněním. Hrdina v něm se svými přáteli putuje až do daleké Indie. Pepek Zilvar se zde dokonce žení s královskou princeznou. Horečky opadly, Petr se uzdravuje a tím vyprávění končí. Literární kontext: Celé dílo se odehrává za první republiky. Lidé žijí v poválečném období po rozpadu monarchie, právě vznikající republika nabízí lidem svobodu a ekonomika i technický pokrok rostou. Děti, jichž se celý děj týká, si užívají bezstarostné dětství plné zážitků a dobrodružství.

Témata, do kterých materiál patří