Kompletní historie literatury a dramaturgie

Jacques Prévert –Francouz; Návštěva z temnot; Děti ráje; Brány noci Vladimir Vysockij– ruský herec, básník a písničkář; Nerv; Klíč; Básně a písně Arthur Hailey– britsko-kanadský spisovatel; Hotel; Penězoměnci; Konečná diagnóza Mika Waltari– finský prozaik; Egypťan Sinuhet; Tajemný Etrusk

+

70. léta 20. století- 33. Christiane F.- My děti ze stanice ZOO

ČESKÁ LITERATURA ZÁKLADNÍ INFORMACE

období 1945–1948: radost z konce války, z osvobození od fašismu; reakce na konec války - a) radost z konce války - oslava vítězství; b) popisují hrůzy války - zbytečnost zabíjení; vzniká literatura faktu - autoři píší o skutečných událostech, které prožili, viděli, ale bez vedlejších příběhů (milostné příběhy, rodiny) + doplněno fotografiemi; vycházela díla, která během války nemohla vyjít; vzniká literatura, která se o válce vůbec nezmiňuje; 1946 - první poválečný sjezd spisovatelů (vedl se spor o orientaci v literatuře - individualismus x socializmus)

období 1948–pol. 50. let: definitivní vítězství komunistů, stalinský kult osobnosti, dogmatismus; oficiální literatura s budovatelskou tematikou (schematismus); únor 1948 - k moci se dostávají komunisti vedení Gottwaldem; původci kulturní devastace - Nejedlý, Kopecký, Štoll; zaniká řada soukromých nakladatelství, časopisů (Akord, Lidové noviny), novin nebo jsou zestátněny; začíná tzv. období politických procesů, období emigrací, ale i sebevražd; povolen pouze socialistický realismus - naším velkým vzorem ruský realismus (Maxim Gorkij, Vladimír Majakovský); byly ničeny knihy s nevhodnými tématy nebo od nepohodlných autorů (Čapek, Orten, Kafka)

období od pol. 50. let–1968: postupné uvolňování vrcholilo Pražským jarem 1968; po srpnu 1968 konec svobodného vývoje; 1953 - umírá Stalin, 6 týdnů po něm Gottwald > nastává první vlna uvolnění > svoboda, demokracie; jaro 1968 dochází k vrcholnému rozkvětu, který vyvrcholil tzv. Pražským jarem - končí; 1956 oficiální odsouzení stalinských praktik, II. sjezd spisovatelů – projev Hrubín a Seifert začínají vycházet časopisy a noviny - Literární noviny, Host do domu, Květen; od 1960 dochází k rehabilitacím - Zahradníček; v červnu 1968 vychází Vaculíkův text Dva tisíce slov – výzva k pokračování demokratických změn; 21.8. 1968 vpád “spřátelených“ armád > normalizace

období 70. a 80. let: tzv. normalizace, tj. totalitní komunistická diktatura; 3 proudy literatury (vzájemně se ovlivňují, nakonec splývají): a) oficiální, odpovídající vládnoucímu režimu b) exilová (vydávaná v cizině) c) samizdatová (rozmnožovaná strojopisně, nemohla nebo nechtěla být vydávána)

• v letech 1967 – 8 značná ideová volnost, politická i kulturní.

• 1967 se konal IV. Sjezd spisovatelů – vystoupil M. Kundera, V. Havel, L. Vaculík – kritizovali politiky, nesvobodu spisovatelů.

• Pražské jaro- ustálené označení pro vzestupnou fázi demokratizačního procesu v Československu na jaře a v létě 1968. Od začátku 60. let sílila kritika komunistického režimu. Po studentských demonstracích v říjnu 1967 byl v lednu 1968 v čele KSČ A. Novotný nahrazen A. Dubčekem, který podporoval stále aktivněji reformní kurs. 5. 4. 1968 přijat Akční program KSČ. Ze strany socialistických zemí však sílil tlak proti pražskému jaru, který vedl v noci z 20. na 21. 8. 1968 k vojenské okupaci země armádami Varšavské smlouvy. Původní plán okupantů vytvořit tzv. dělnicko-rolnickou vládu nevyšel, moskevskými protokoly však s jejich řešením v podstatě souhlasila i Dubčekova garnitura (tajnou smlouvu v Moskvě nepodepsal jen F. Kriegel); ta sice v následném období byla ochotna odvolat svůj původní program, byla však postupně odstraněna. Nástupem nového Husákova vedení KSČ v dubnu r. 1969 byl proces pražského jara definitivně ukončen.

• v červnu 1968 vychází Vaculíkův text Dva tisíce slov – výzva k pokračování demokrat. změn.

• 21.8. 1968 vpád “spřátelených“ armád => normalizace, konec svobody

• 70. a 80. léta-tzv. normalizace, opět totalitní komunistická diktatura- označováno období od srpna 1968, respektive od dubna 1969 do listopadu 1989

• množství autorů zakázáno, jejich knihy byly vyřazovány z knihoven, mnozí spisovatelé odcházejí do exilu, další nemohou psát

• vytvářejí se 3 proudy literatury : oficiální, exilová, samizdatová (strojopisně, vznik v malých nakladatelstvích+na vlastní náklady)

• oficiálně byla povolena pouze jediná organizace sdružující literární autory - jaro 1972 Svaz českých spisovatelů (SČS)

• v 80.letech díky sovětské perestrojce dochází k postupnému uvolňování situace

• normalizace vychází z brožury Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti

• 1977 - Charta 77 = požadavek na dodržování zákonů a základních lidských práv a svobod, mluvčí - V. Havel, J. Patočka, J. Hájek, k prvním signatářům patřili též mnozí zakázaní autoři (Ludvík Vaculík, Pavel Kohout)