Kompletní historie literatury a dramaturgie

Václav Dušek (Tuláci; Panna nebo orel; Poslední kovboj; Lovec štěstí); Josef Nesvadba (Tarzanova smrt; Případ zlatého Buddhy; Einsteinův mozek; Hledám za manžela muže); Radek John (Džínový svět; Memento; Bony a klid)

- samizdatová a exilová- Josef Škvorecký (DŘÍVE)

52. Milan Kundera- samizdatová a exilová lit.; Směšné lásky; Monology; Majitelé klíčů; Žert; Život je jinde; Valčík na rozloučenou; Kniha smíchu a zapomnění; Nesnesitelná lehkost bytí

Pavel Kohout- Katyně; Kde je zakopán pes; Čas lásky a boje; Z deníku kontrarevolucionáře

Ludvík Vaculík- Sekyra; Morčata; Český snář; Jak se dělá chlapec; Milí spolužáci

Další autoři: např. Alexandr Kliment (Hodinky s vodotryskem); Karel Pecka (Motáky nezvěstnému); Eva Kantůrková (Přítelkyně z domu smutku), Vladimír Škutina (Prezidentův vězeň), Ivan Klíma (Milostné léto, Má veselá jitra, Láska a smetí), Eda Kriseová (Křížová cesta kočárového kočího), Lenka Procházková (Oční kapky, Smolná kniha), Jan Trefulka (O bláznech jen dobré, Svedený a opuštěný), Zdena Salivarová (Honzlová; Nebe, peklo, ráj), Jiří Gruša (Mimner aneb Hra o smrďocha), Věra Linhartová

Po r. 1989

59. M. Viewegh- Báječná léta pod psa; 60. P. Šabach- Hovno hoří

DRAMA

- improvizované divadlo Jaroslava Wericha a Miroslava Horníčka - Reduta – J. Suchého a Ivana Vyskočila (Kdyby tisíc klarinetů, Faust, Markétka, služka a já) - Divadlo Na zábradlí – činohra i pantomima (Ladislav Fialka), Ivan Vyskočil, Ljuba Herrmannová - Semafor (Sedm malých forem) – r. 1959 – Jiří Suchý– Jiří Šlitr (Člověk z půdy, Zuzana je sama doma; Jonáš a tingl )

DRAMA od 60. let:

- Jiří Grossmann a Miroslav Šimek

- pražský revuální soubor Rokoko

- satir. divadlo Večerní Brno

- brněnský s. Husa na provázku aj.

55. V. Havel – autor absurdního dramatu (Absurdní drama – ukazuje lidství v jeho „krizovosti“. Hrdinou je člověk,kt.se všechno hroutí, jehož svět se rozpadá, není však schopen si svou situaci přiznat a skrývá se tudíž před ní. Kdo chce, může na tyto hry chodit jako na pusté komedie. Jsou varovné. Téma – deformace řeči, ta neplní svou dorozumívací funkci, je odrazem odcizení a odlidštění společnosti (v Havlových dramatech – ztráta identity); Audience,Vyrozumění, Vernisáž, Ztížená možnost soustředění, Zahradní slavnost

DRAMA V 70. A 80. LETECH cenzura a vyobcování mnoha významných dramatiků způsobily po roce 1969 českému dramatu velké ztráty. Většina tzv. kamenných divadel ztratila na svém postavení (mj. kvůli bolestnému omezení repertoáru)X narostla popularita malých studiových scén. Proto se šířila díla využívající parabolického vidění světa a uchylující se k historické tematice anebo do jazykové komiky. K novým fenoménům tohoto období patří i existence tzv. bytových divadel a vůbec představení pro specifické publikum. V dramatu se zapovídala dramatičnost, divadlo si nalézalo nejvíc uměleckého prostoru v ideji nedivadla.