Kompletní historie literatury a dramaturgie

5. období (Hovory s T.G.M; Válka s Mloky; Bílá nemoc; Matka)

38. Karel Poláček– (Bylo nás pět; Muži v ofsajdu) Eduard Bass- Klabzubova jedenáctka; Cirkus Humberto

- Imaginární próza- 39. Vladislav Vančura- v 20. letech: Pekař Jan Marhoul; Pole orná a válečná;Rozmarné léto; -v 30. letech: Markéta Lazarová; -za okupace: Obrazy z dějin národa českého; -drama: Jezero Ukereve; -pro děti: Kubula a Kuba Kubikula

- Společenská a sociální próza- 41 Ivan Olbracht– tvorba předválečná a v 20.letech: O zlých samotářích; -30. léta: Nikola Šuhaj loupežník; Golet v údolí; -pro mládež: Biblické příběhy; O mudrci Bidpajovi a jeho zvířátkách

Marie Majerová – Havířská balada; Robinsonka

- Psychologická próza- 40. Jaroslav Havlíček- Petrolejové lampy; Helimadoe Egon Hostovský– Cizinec hledá byt

- Expresionisté: Jan Weiss (Dům o tisíci patrech); Lev Blatný (Vítr v ohradě ); Ladislav Klíma (Slavná Nemesis); Richard Weiner (Lítice; Škleb)

- Katolicky orientovaná próza: Jaroslav Durych (1886 – 1963) -prozaik, básník, dramatik, publicista, římskokatolický teolog a vojenský lékař; řazen i k historické próze; za nejlepší část českých dějin považuje dobu pobělohorskou – tj. katolické baroko+ chudobu a bídu (u něj často ženy), nechápal jako sociální problém, ale jako Boží vyznamenání; Sedmikráska; Bloudění– trilogie z období třicetileté války Jakub Deml– Šlépěje; Tanec smrti Jan Čep – Zeměžluč; Letnice

- Ruralisté- Josef Knap (Réva na zdi); A.C. Nor (Rozvrat rodiny Kýrů); František Křelina(Hlas v poušti; Puklý chrám); autoři píšící o venkově, důležitý vztah k půdě a rodinné vztahy+vztah k Bohu

- Historická próza: Durych, Schulz(viz.katolicky orientovaní a imaginativní próza); Miloš Václav Kratochvíl (Osamělý rváč; Král obléká halenu); František Kožík (Největší z pierotů)

POEZIE

• Charakteristika doby – Období I. a II. světové, sny o spravedlivém uspořádání světa; literární proudy (Česká moderna - protispolečenští buřiči- Almanach 1914); literární proudy u nás: - generace 90. let ( Česká moderna )+ protispolečenští buřiči (Bezruč, Gelner, Šrámek )+ Almanach 1914 ( propagace civilismu, Neumann, Čapkové ) Nové směry u nás : - počátek 20. let- Proletářská poezie- nenávist vůči válce, boj proti sociálnímu útlaku; přiblížení se dělnictvu; znaky : umění je třídní a proletářské; revolučnost; kolektivismus; optimismus; programovou stať byl článek J. Wolkera „Proletářské umění“; básníci : J. Wolker, Neuman, Hora, Hořejší, Biebl, Červen, Kmen, Var Básnická avantgarda- Sdružení Devětsil, vycházel měsíčník ReD (Revue Devětsilu), v Brně časopis Pásmo; Původně Avantgarda prosazovala program prol. Básníků, ale pak propagace poetismu; Devětsil: K. Teige, V. Nezval, Seifert, Biebl, Vančura, V+W, malíri – Toyen; Umělecké sdružení Devětsil bylo založeno 15. prosince 1920 v pražském Mozarteu Karlem Teigem, Jaroslavem Seifertem, Vladislavem Vančurou a Adolfem Hoffmeisterem, jeho brněnská pobočka byla založena v roce 1923. V roce 1925 se Devětsil přejmenoval na Svaz moderní kultury Devětsil. Pražská pobočka vydávala časopisy Revue Devětsilu (ReD) a Disk, brněnská vydávala časopis Pásmo. Členové Devětsilu přispívali i do časopisu Host, vydávaného moravskou Literární skupinou. Toto avantgardní umělecké sdružení se bezpochyby zasloužilo o přínos modernímu umění v Čechách. Bylo obhájcem levicového umění, které mělo být přístupné všem společenským vrstvám a které mělo poukazovat na inspiraci životem a cítěním proletářů, po roce 1923 našlo svoji inspiraci v poetismu. V roce 1922 vyšly jeho klíčové sborníky Devětsil a Život, které vymezovaly jeho principy a seznamovaly s jeho tvorbou. V roce 1924 z Devětsilu odešel Jaroslav Seifert a Karel Teige, v roce 1927 ukončila svoji činnost brněnská pobočka a v roce 1930 i pobočka pražská.

• Poetismus: původní český směr, umění žít a užívat si; ovlivněn tvorbou Apollinairea (hravost, metoda pásma); obdiv k technickému pokroku, velkoměstům, exotice; inspirace cirkusem, groteskou a jazzem; odmítání konvencí, hledání nových výrazových prostředků; poezie bez logiky a rozumu, rozpustilost a hravost; Asonance = shoda samohlásek na konci veršů bez ohledu na souhlásky ; Apolitičnost = žádná politika