Kompletní historie literatury a dramaturgie

UMĚLCI PROTI VÁLCE literární zpracování války a jejích důsledků – trauma z války dodnes, protest proti krutosti; rozdíl mezi literárními reakcemi na válku u východních a západních spisovatelů (oslava hrdinství a statečnosti, hromadné vražděním masové pompézní scény, politicky uvědomělý pohled, černobílé vidění hrdinů x nepatetický pohled (zdola), rozbor lidské psychiky, dojemnost i naturalismus; člověk degradovaný hrůzami války, drastičtější lit. vnějškově, hrdinové ukazují nejnižší živočišné pudy, satirický a humoristický pohled – i útoky do vlastních řad)

FRANCOUZSKÁ LITERATURA:

Poezie: Guillaume Apollinaire : Alkoholy ( b. Pásmo - polytematická báseň);Kaligramy; Šílená láska

André Breton: Magnetická pole; Neposkvrněné početí; Spojité nádoby; poetická próz Nadja

Paul Éluard: Veřejná růže; Stezky a cesty poesie

Próza: Henri Barbusse–Oheň (s podtitulem „Deník jedné čety“) Anatol France– NC; Zločin Sylvestra Bonnarda 23. Romain Rolland (1866 – 1944)- Jan Kryštof; Okouzlená duše; Petr a Lucie; Dobrý člověk ještě žije; životopisy slavných osobností; hry- Vlci

21. Antonie de Saint – Exupéry (1900 – 1944)- Pošta na jih; Noční let; Země lidí; Válečný letec; Malý princ

Andre Gide– Návrat ze SSSR; Penězokazci Marcel PROUST– Hledání ztraceného času (část Swannova láska)

ANGLICKÁ LITERATURA: John Galsworthy- Sága rodu Forsytů; David Herbert Lawrence- Milenec Lady Chatterleyové; James Joyce- Odysseus; Dubliňané; Virginie Woolfová- K majáku; George Bernard SHAW- Pygmalion

NĚMECKÁ LITERATURA:

22. Erich Maria Remarque (1898 – 1970) - o 1. světové válce(tematicky se blíží ZTRACENÉ GENERACI)- Na západní frontě klid; Cesta zpátky; Tři kamarádi; - o 2. světové válce- Miluj bližního svého; Vítězný oblouk; Čas žít, čas umírat; - o otázkách života smrti- Nebe nezná vyvolených

Bertolt Brecht– dramatik, režisér, divadelní teoretik; tvůrce tzv. epického divadla; Žebrácká opera; Matka Kuráž a její děti; Strach a bída třetí říše

Heinrich Mann– Profesor Neřád neboli konce jedné tyranie; Poddaný; Lidice

Thomas Mann (1875 – 1955)- NC; Josef a jeho bratři; Doktor Faustus; Kouzelný vrch; Mario a kouzelník

Lion Feuchtwanger- Ošklivá vévodkyně; Židovka z Toleda

PRAŽSKÁ NĚMECKÁ LITERATURA: 25. Kafka- Proměna; Proces; Zámek; Amerika (Nezvěstný)

Franz Werfel- Čtyřicet dnů; Hvězda nenarozených

Egon Erwin Kisch- „zuřivý reportér“; soubory reportáží: Z pražských ulic a nocí; Zuřivý reportér; Pražský pitaval

RUSKÁ LITERATURA: Michail Afanasjevič BULGAKOV /1881 - 1940/: Mistr a Markétka; Život pana Moliéra; dramata Útěk, Dny Turbinových

Maxim GORKIJ– Léto; Matka; Měšťáci; Dětství Michail Alexandrovič ŠOLOCHOV–Tichý Don; Osud člověka

Isaac BABEL- Rudá jízda

• Proud- socialistický realismus- Základní umělecký směr, koncepce a tvůrčí metoda vyjadřující socialistické pojetí světa a člověka. Socialistický realismus znamená úsilí o vytvoření literatury a umění nového typu. Jeho počátky sahají do 2. poloviny 19. století, kdy vzniká revoluční proletářská literatura ve Velké Británii (poezie chartistického hnutí, tvorba E. Ch. Jonese, 1819–1869), v Německu (G. Herwegh, H. F. Freiligrath, G. Weerth, *1822 – †1856), ve Francii (literatura Pařížské komuny, E. Pottier). Koncem 19. a začátkem 20. století se intenzivně rozvíjela proletářská literatura v Rusku, Polsku, Bulharsku, Československu a dalších zemích. Jako umělecká metoda se socialistický realismus zformoval v Rusku počátkem 20. století zejména v tvorbě GORKÉHO