Kompletní historie literatury a dramaturgie

Jakub ARBES – tvůrce romaneta; Svatý Xaverius; Ďábel na skřipci; Sivooký démon; Newtonův mozek; Sociální romány: Kandidáti existence; Štrajchpudlíci

RUCHOVCI (70. – 80. léta 19.st.)

1867 – rakousko – uherské vyrovnání, konec nadějí na českou samosprávu > nespokojenost; 1878 – sociálně demokratická strana – formování českého dělnictva (u zrodu stál Ladislav Zápotocký – syn Antonín; Josef Boleslav Pecha)

Kultura: rozvoj kulturního života, vznik kulturních institucí (Nakladatelství Ottovo, Vilímkovo); Česká akademie pro vědy, slovesnost a umění (Josef Hlávka – mecenáš, stavitel, 1890); „ Škola národní“ - část literárních osobností hlásící se k myšlenkám národního obrození; almanach RUCH (1868) > „Ruchovci“ – po zániku Ruchu -> Osvěta, hl. redaktor J.V. Sládek; oživovali slovanské myšlenky, sepětí všech slovanů (navazovali na: Kolár, Šafařík, Čelakovský, Palacký); dobré vztahy se Slovenskem . vlastenecké myšlenky, zájem o venkov, hlavně poezie – vlastenecká, politická; básník = často jako věštec národa, dobovým symbolem otrok Eliška KRÁSNOHORSKÁ-libreta k operám: Hubička; Tajemství; Čertova stěna; - poezie, próza pro děti: Svéhlavička Svatopluk ČECH (1846 – 1908)- redaktor časopisu, Květy; Epika: Adamité – epopej; nábož.sekty; Evropa – alegorická skladba; Venkovská- Ve stínu lípy; Lešetínský kovář; Satirická- Hanuman; Lyrika: - znaky- společenská angažovanost poezie, chybí intimní poezie, rétoričnost; mnohomluvnost, romantický patos; Písně otroka; Jitřní písně; Nové písně; Próza: Broučkiády- Výlety pana Broučka; Pravý výlet pana Broučka do měsíce; Nový epochální výlet pana Broučka, tentokrát do XV. století- typ typického pražského maloměšťáka (milovník dobrého vína a moku; zbabělý, sobecký)

LUMÍROVCI

1873 – LUMÍR – „škola kosmopolitní“; redaktor J.V.Sládek; hl. myšlenky: navazovali na májovce v úsilí o světovost české literatury; překladatelská činnost; řešení všelidských problémů, chtěli povýšit českou literaturu na světovou úroveň; umělecká svoboda, české umění; obrazná, intimní lyrika, nové básnické formy; Květy, Osvěta

Julius ZEYER- sklon k mysticismu, osobité zpracování cizích látek, epická poezie, bohaté a barvité líčení; Karolínská epopeja; Vyšehrad“ – epický cyklus; próza: Román o věrném přátelství Amise a Amila; Jan Maria; Dům u tonoucí hvězdy; Tři legendy o krucifixu; drama:Radúz a Mahulena

Jaroslav VRCHLICKÝ (1853 – 1912; vl. Jménem Emil Frída)- začlenil českou literaturu do evropského kontextu

Lyrika - přírodní, milostná – žena – centrum života, inspirátorka tvorby; všechny odstíny citu – harmonie, bolest, zklamání; Z hlubin; Dojmy a rozmary; Hudba v duši; Okna v bouři (Za trochu lásky šel bych světa kraj); Strom života; Má vlast; Meč Damoklův; Epika: Zlomky epopeje – dle vzoru V.Huga, básnický cyklus; Selské balady; Drama: Hippodamie – tragédie, trilogie („ Pelopovy námluvy, Smír Tantalův, Smrt Hippodamie); Noc na Karlštejne“ – komedie; Překlady:- Hugo, Baudelaire, Rostand, Dante, Petrarca, Poe, Byron, Goethe … Josef Václav SLÁDEK (1845 – 1912)- redaktor Lumíru i Ruchu; Znaky poezie- písňová forma, připomíná lidovou poezii, tendence k zjednodušování; zakladatel moderní poezie pro děti; Americké obrázky; Básně ( b. Na hrobech indiánských); Jiskry na moři; Na prahu ráje; Světlou stopou; Sluncem a stínem; Selské písně a české znělky– sonety (2 sloky 4 veršové; 1 sloka 3 veršová); pro děti:- zbavena didaktičnosti; formy: bajky, říkanky, ukolébavky; Skřivánčí písně Zlatý máj; Zvony a zvony