Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Česká literatura doby Karla IV_

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (32,83 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Česká literatura doby Karla IV. (2. pol. 14. století) V období od Karla IV. do doby husitské vrcholídemokratizace literatury (její součástí i dřívější laicizace = zesvětštění literatury, které též znamenalo jisté rozšíření, demokratizaci literatury). Jde o zpřístupnění literatury dalším vrstvám – po šlechtě (to již dříve, právě při laicizaci) dále vrstvám měšťanským a nakonec i lidovým. Znamená to, že studenti (žáci), měšťané a lid se postupně stávají tvůrci i vnímateli literatury; s tím souvisí i žánrové a tematické rozšíření literatury. V době vlády Karla IV. rozkvět kultury a umění, Praha kulturním střediskem střední Evropy. 1348 založena Karlova univerzita, přispěla k rozvoji literární tvorby, i naučné, např. veršované slovníky Bartoloměje z Chlumce, zv. Klaret. V 70.- 80. letech byl pořízen úplný překlad Bible do češtiny. Prudký růst česky psané literatury, vedle toho se udržuje i latina. SámKarel IV. napsal vlastní životopis v latiněVita Caroli – má historickou i literární hodnotu, psal jej pro své syny, aby se z jeho správných i chybných činů mohli poučit, zachycuje mládí ve Francii, pobyt v Itálii a první léta své vlády v Čechách (do 1340); prolínají se osobní prožitky s veřejným působením, četné jsou náboženské a morální úvahy, občas citově podbarvené pasáže, např. líčení návratu do Čech r. 1333. Přehled literární tvorby dle žánrů: Legendy - mají spíše beletristický ráz (tj. už ne jenom vzdělávat věřící, ale i zaujmout a pobavit), často vycházely z latinských předloh, můžeme rozlišit 2 typy. 1. typ – vysoký styl, náročný, obrazný jazyk – mnoho symbolů a přirovnání, vybroušená forma (náročný, pravidelný osmislabičný verš, jemná eufonie, zvuková působivost) – exotické náměty, řeší obecné filozofické a teologické otázky – je spíše pro vzdělance a vyšší vrstvyLegenda o sv. Kateřině(pol. 14. stol.)- umělecky patří k vrcholům středověké evropské poezie. Vypráví o princezně Kateřině (z Alexandrie na poč. 4. stol.), která se ve snu zamiluje do Ježíše, a proto přijímá křesťanskou víru a stane se jeho nevěstou, zasvětí mu svůj život (zásnuby ve 2. snu). Císař ji však chce pro svého syna, proto svolá 50 pohanských učenců, aby jí vyvrátili její víru. V diskusi ale naopak Kateřina svými argumenty všechny přesvědčí a obrátí na křesťanství. (Možná i proto byla oblíbenou světicí Karla IV. a patronkou artistické fakulty UK.) Císař chce Kateřinu zlomit mučením, ona ale hrdě snáší všechna muka, i bičování, a když jí setnou hlavu, místo krve prýští bílé mléko jako symbol čistoty. Po smrti se stává svatou, pomocnicí Kristovou. Symbolické jsou i barvy na jejím těle při bičování, např. červená (žár lásky), modrá (věrnost), zelená (stud), bílá (naděje). Děj je obohacen o lyrické prvky.Je zde zachycena (ve středověké literatuře nebývalá) hloubka milostného citu. Vyznívá tak, že největší láska přináší a dokáže snášet i největší utrpení. Objektem lásky je Kristus, jde o tzv.erotickou mystiku (i mystickou erotiku), bude hojně v baroku. 2. typ – prostý styl, přístupnější, střízlivější podání – domácí náměty, řeší aktuální otázky – tematicky i jazykově bližší širším lidovým vrstvámLegenda o sv. Prokopu(pol. 14. stol.) -Líčí Prokopa jako muže z lidu, jako vzor zbožnosti, pracovitosti, obětavosti, ale i jako ochránce Čechů před rozpínavostí cizinců (míněni Němci). Je zdůrazněno Prokopovo slovanství (byl 1. opatem Sázavského kláštera se slovanskou liturgií v 11.stol.) a fiktivní vyhnání cizích (německých) mnichů, kteří po vypuzení slovanských mnichů přišli do kláštera s latinskou liturgií. Prokop je vyhání po své smrti, je to posmrtný zázrak. Aktualizace a zkreslení historie bylo způsobeno politickým záměrem autora, ukazuje jeho tendenčnost (stranění), dobové vlastenecké cítění. Žákovská poezie – tvorba univerzitních žáků; zvláštní, vyhraněný žánr (díky putování studentů po univerzitách celé západní kulturní oblasti Evropy); psaná latinsky nebo národním jazykem studentů, popřípadě kombinací obou jazyků (tzv.verše makarónské); příznačný je pro ni vtip, humor (často až šibeniční), ironie, sebeironie, je plná rozmaru, erotiky, výsměchu různým vrstvám (utahuje si ale i z bídy samotných žáků), má hlavně pobavit. Píseň veselé chudiny (2. pol.14. stol.) - lyrická, prostý styl, líčí bídu, hlavně hlad středověkých žáků; sebeironie, obžaloba poměrů Podkoní a žák (konec 14.stol.) - oblíbená forma sporu, zde parodie na univerzitní disputace (učené spory): jde o hospodskou hádku mezi panským sluhou (podkoní) a studentem (žák) o to, kdo z nich má lepší postavení, každý poukazuje na ubohé postavení toho druhého. Tento „dialog“ končí rvačkou. Spor ani vyřešit nešlo, vychází najevo ironie až absurdita sporu, neboť oba jsou na tom stejně špatně. Svár vody s vínem – oblíbená středověká látka, rozmarný svár o to, jestli má větší přednosti voda nebo víno, konečné slovo přísluší opilému mistrovi. Zanechme učení – rozverný popěvek Drama - vývoj jako jinde v Evropě: původně latinské náboženské drama v kostelech - dramatizace událostí kolem Kristovy smrti a vzkříšení, např. velikonoční Hra tří Marií - hledají tělo Krista, aby ho potřely vonnými mastmi, anděl jim zvěstuje, že vstal z mrtvých. Do těchto vážných výjevů proniká ve 14. stol. čeština a s ní světské komické prvky - scéna z tržiště s mastičkářem, u něhož Marie kupují masti - zneváženy tak biblické události→ drama vykázáno z kostelů ven nebo do krčem. Mastičkář(pol.14.stol.) - veršovaná fraška (fraška = druh komedie s obhroublou komikou, kratší rozsah), původně mezihra (= interludium) - komická výplň vážné hry, právě ve 14.st. se osamostatnila, vytvořena univerzitními studenty s cílem pobavit; výstižně zobrazuje tržiště, zesměšňuje středověké podvodné lékaře, využívá ironie, nadsázky, parodie, hovorový jazyk, vulgarismy, germanismy, hrubé vtipy na židy Děj: Mastičkářův sluha Rubín ironicky vychvaluje mistra i jeho zboží (léky), vlastně se mu tím vysmívá. Nikdo se k nim nehrne, přichází však 3 Marie - vážná část, přerušena opět komickým výstupem - žid Abrahám přináší svého mrtv

Témata, do kterých materiál patří