Česká literatura doby Karla IV_

Nejpůvodnější myslitel husitské doby (Hus nebyl tak původní, originální, mnohé převzal od Wycliffa) – jeho hluboké, propracované myšlenky našly odezvu i v cizině a řadí jej mezi přední evropské osobnosti. Např. přesvědčení, že násilí nelze přemoci násilím a že pravý křesťan má s nepřáteli zápasit vírou a ne zbraněmi, nalezlo ohlas i po mnoha staletích – navazuje na něj a hrdě se k němu hlásí ruský spisovatel a filozof L. N. Tolstoj, později i Gándhí. Je obdivuhodné, jak si tento venkovský samouk, který nestudoval na univerzitě, dokázal získat autoritu a vážnost; vedli s ním diskuse, polemiky, dopisovali si s ním věhlasní intelektuálové, např. Jan Rokycana, Jakoubek ze Stříbra. Prožil a odsoudil násilné řešení věroučných sporů, tj. husitské války (odsoudil to násilí, ne ideály), nepřidal se k žádnému z husitských proudů. Samostatně zhodnotil názory reformátorů a dospěl k ještě radikálnějším závěrům: středověkou společnost rozdělenou na trojí lid odmítá, žádá společnost založenou na rovnosti podle Kristova učení – společenství sobě rovných bratří a sester. Myšlenku o rovnoprávnosti všech vrstev můžeme v jeho době považovat za převratnou.

20.léta

O boji duchovním – traktát, odmítá jakýkoli ozbrojený boj a fyzické násilí (i spravedlivý boj proti zlu, i za ušlechtilé ideály), boj je v rozporu s Kristovým učením, uznává pouze boj duchovní - člověk má vést niterný zápas sám se sebou, se svými špatnými stránkami (s nástrahami ďábla) a tím dávat příklad ostatním.

O trojiem lidu – traktát, odmítá a popírá dělení středověké společnosti na trojí lid, říká, že nepochází od Boha, ale je dílem lidí. Pouze mravní kvalita jednotlivce rozhoduje o zařazení, postavení ve společnosti (oproti tomu Hus učení o trojím lidu uznával jako Boží vůli).

30.léta

Postila – první ucelené shrnutí názorů (na církev, společnost, morálku, pozemský i posmrtný život) formou kázání, zaměřeno na životní praxi

40.léta

Sieť viery pravé – vrcholné dílo, nejpropracovanější, ucelená kritika společnosti a církve. Zarámováno do biblického příběhu o zázračném lovu apoštola Petra – jeho výklad je obrazný, symbolický: síť je prvotní (Petrova) církev a pravá víra, kterou se zachraňují (loví jako ryby v moři) spravedliví ke spasení; síť ale trhají hříšníci, nejvíce 2 velryby (papež a císař), tj. kazí tu církev a víru, ukazují špatnou cestu i ostatním; podle autora je hlavní příčinou zla světská moc a majetek; ideální stav vidí v životě prvních křesťanů (pokora, chudoba, láska), chce se k němu vrátit.

Václav Šašek z Bířkova - autor slavného cestopisu Deník (měl dlouhý název) o putování poselstva krále Jiřího z Poděbrad do západní Evropy, vedeného Lvem z Rožmitálu; jako jeden z účastníků realisticky zachycuje vlastní cestu a dobrodružné příhody s ní spojené i krajové zvyklosti, zvláštnosti, pamětihodnosti apod., má velký pozorovací talent; převyprávěl Jirásek s názvem Z Čech až na konec světa.