Česká literatura doby Karla IV_

Listy – list (dopis) jako literární žánr, většinou mají otevřený, veřejný charakter, podobnou povahu jako kázání, výklady, obhajoby; posílal je z vězení v Kostnici do Čech svým přátelům a studentům na univerzitě i celému národu; citově hluboké, přesvědčivé; nabádá Čechy k jednotě, stálosti ve víře, aby věřili ve vítězství dobra, aby zachovali kapli Betlémskou apod.

O pravopise českém – není zcela jasné, zda je autorem opravdu Hus, psáno latinsky, zjednodušení pravopisu - místo spřežkového (jedna hláska = několik písmen, např. č = cz, á = aa) zavedl diakritický (rozlišovací) pravopis se znaménky – nabodeníčky (viz kap. o vývoji ČJ)

Další významné památky a představitelé husitského období

JISTEBNICKÝ KANCIONÁL – zpěvník, sborník duchovních písní různého druhu a obsahu, české i latinské, nazváno podle místa nálezu, obsahuje písně liturgické, bojovné i příležitostné, autoři většinou neznámí, pouze u několika uveden buď přímo Hus nebo táborský kněz Jan Čapek, ten je např. autorem písně: Ktož jsú boží bojovníci – husitský bojový chorál, zpočátku převaha duchovních motivů, v závěru bojovných.

Vavřinec z Březové – stoupenec umírněných pražanů, jeho díla:

Píseň přeslavné Koruny české (též Píseň o vítězství u Domažlic) - latinská, ale český název, v úvodu oslava vítězství husitů r.1431, satirické líčení zděšeného útěku křižáků bez boje, dále je hlavně výkladem a obhajobou husitského programu, historické postavy (král, papež, kardinál aj.) v básni komentují porážku a některé dokonce přistupují na husitské požadavky (čtyři pražské artikuly), autor v závěru prosí o Boží přízeň pro tyto myšlenky a vzývá mír.

Husitská kronika – nedokončená, napsaná latinsky, záhy přeložena do češtiny; již střízlivěji zachycuje období 1414–1421, kritizuje výstřelky husitů, např. ničení kulturních památek.

BUDYŠÍNSKÝ RUKOPIS (pojmenován podle místa nálezu) - obsahuje polemické texty, nejznámější je Hádání Prahy s Kutnou Horou – veršovaný alegorický spor mezi husitskou Prahou a katolickou Kutnou Horou před Kristovým soudem (Praha je zde jako krásná a moudrá žena, Kutná Hora, hájící kostnický koncil, jako šereda), končí dobře pro Prahu, Kristus pochvalně hodnotí Prahu, cílem byla obhajoba husitských ideálů, agitovat pro husitství.

Katolickou (protihusitskou) literaturu představují většinou satirické a parodické skladby, např. Václav, Havel a Tábor – parodie zmíněné skladby Hádání Prahy s Kutnou Horou, s protihusitským vyzněním.

Období doznívání husitství a doba Jiřího z Poděbrad

Petr Chelčický (asi 1390 – asi 1460) – o jeho životě víme velmi málo, pochází z jižních Čech z okolí Chelčic, kde většinou žil; v Praze pobýval jen krátce.

Originální, osobitý spisovatel – má osobitý způsob vyjádření, obrazný, citový, někdy bývá považován za předchůdce eseje. Způsobem argumentace se lišil od dobových zvyklostí – byla mu cizí formální učenost, vyžívající se v citacích z Bible a církevních autorit, dával přednost vlastní argumentaci, opřené nejen o Bibli, ale především o životní praxi. Odmítání pouze formální učenosti, kterou vnímal jako protiklad pravého a pokorného vědění, zřejmě nebylo dobře pochopeno jeho stoupenci, kteří vytvořili Jednotu bratrskou a zpočátku odmítali vyšší vzdělání.