Česká literatura doby Karla IV_
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Knížky šestery o obecných věcech křesťanských – traktáty o zásadách křesťanského života
Řeči besední – určeny dětem, pojaté jako rozhovor otce s dětmi (o Bohu, stvoření světa apod.)
Řeči sváteční a nedělní – k svátečním besedám
Knížky o šašiech – překlad, symbolické vysvětlení šachové hry a figur, které slouží k výkladu o uspořádání společnosti, jednotlivých vrstvách a o poměrech mezi lidmi.
Jan Hus (asi 1369 - 1415)
Na počátku 15. století rozvíjí opravné (reformní) hnutí čeští mistři na UK, zejména Jan Hus. Narozen asi v Husinci u Prachatic, na UK artistickou fakultu – mistr svobodných umění, profesor, také teologickou fakultu, r. 1400 vysvěcen na kněze, děkanem artistické fakulty, 1402 začíná kázat v Betlémské kapli – šíří své reformní názory.
Již koncem 14. století se na UK dostaly spisy oxfordského profesora a reformátora Johna Wycliffa. Hus rozvinul Wycliffovo učení, jeho prosazení se pak chopily široké vrstvy obyvatelstva. Nápravu církve má podle Wycliffa, pak i podle Husa, provést světská moc, je k tomu nutný společenský tlak, má církev zbavit majetku a politického vlivu. (V Anglii pokus o uskutečnění – 1381 – povstání Wata Tylera – ukázalo, co mohou taková hnutí způsobit, vyvolat – násilí, krveprolití, houfy prostých lidí jdou za vidinou nejen nápravy církve, ale i svých životních podmínek cestou násilí, a proto také násilím jsou potlačeny, nemůže to skončit jinak.) Mnozí pak Husa varovali, že jeho učení může něco takového způsobit, i když on sám byl proti násilí, proti revolucím. Husitské hnutí v Čechách to pak potvrdilo.
Wycliffovo a Husovo učení našlo (nejen na UK) své stoupence i odpůrce:
Odpůrci – v čele pražský arcibiskup, obával se, že o církvi bude rozhodovat světská moc, učení označil za kacířské. Stoupenci – čeští mistři na UK, chtěli se v čele s Husem zúčastnit reformně zaměřeného koncilu v Pise (1410), který měl řešit nápravu církve, hlavně odstranit schizma.
Václav IV. chtěl také podpořit konání koncilu v Pise (i proto, aby byl za to opět uznán římským králem); arcibiskup a cizinci z UK Václavův návrh účastnit se koncilu odmítli. Václav a Hus tedy měli stejný zájem, shodli se, podpořili se navzájem. Nejprve však bylo potřeba změnit situaci na UK, aby bylo možno účast na koncilu odhlasovat. To provedl Václav na Husův podnět tzv. Dekretem kutnohorským r. 1409 – původně měl každý národ (český, polský, bavorský, saský) 1 hlas – tj. převaha cizinců 3:1, podle dekretu pak Češi 3 hlasy (tj. většinu) a ostatní národy dohromady 1 hlas.
UK tedy vyslala své zástupce do Pisy na koncil, a ten uznal Václava opět římským králem (1409). Obojí se tedy podařilo. Avšak dekret měl dalekosáhlé negativní důsledky – cizinci z UK odešli, nadlouho ztratila mezinárodní ráz, význam a prestiž, dostala se do izolace. Hus se stal rektorem, měl podporu krále, ale arcibiskup mu zakázal kázat v Betlémské kapli a dal spálit Wycliffovy spisy (1410).