Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Sci-fi literatura planety Země - referát

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (30 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

Sci-fi literatura planety Země Sci-fi literatura se zabývá představou o vědeckých objevech v budoucnosti a o jejich možném zneužití. S každým technickým pokrokem sílila představivost autorů, stále častěji je trápila otázka, kam se lidstvo řítí a jaká bude jeho budoucnost. Již v první polovině 19. století vydává M. Shelleyová Frankensteina a Posledního člověka, první krůčky ke sci-fi. Ve stejné době píše E. A. Poe (1809 –1849) pochmurně fantastické povídky, ve kterých se zabývá alchymií a katastrofickými obrazy vymření lidstva. E. A. Poe položil základní myšlenky budoucí tvorby sci-fi literatury. V 2. polovině 19. století na ně navazuje Francouz Jules Verne (1828 – 1905), první významný autor sci-fi. V románu Dvacet tisíc mil pod mořem je kapitán Nemo vybaven dokonalým podmořským plavidlem – ponorkou. Ve svých románech Verne téměř předpověděl budoucnost. K jeho nejznámějším sci-fi románům patří Vynález zkázy, Ze Země na Měsíc, Cesta kolem světa za 80 dní, Tajuplný ostrov a Dva roky prázdnin. Vernovy romány si lidé brzy oblíbily. Vznikl nový literární směr, sci-fi literatura. Na přelomu století se společnost zabývá napjatými politicko-společenskými vztahy, ale A. Robida ve své novele Elektrický život asi jako první použil myšlenku zneužití vědy armádou. Vize strašných válek líčí i v sérii Válka ve dvacátém století. Na tyto myšlenky navazuje velký anglický sci-fi autor H. G. Wellse. Už první román Stroj času ho vynesl na výsluní. Poprvé použil myšlenku cestování v čase – jeden z častých motivů sci-fi literatury. Ve Válce světů poprvé zpracovává boj lidstva s mimozemskou civilizací – další z častých témat. Když v roce 1938 uvedli dramatizaci Války světů v rozhlase v New Jersey, vznikla mezi lidmi taková panika, že docházelo k sebevraždám. H.G.Wellse ve své tvorbě, kdy publikoval okolo 3 sci-fi románů ročně, zachytil snad všechny možné motivy sci-fi. Z tvorby J. Verna a H. G. Wellse vychází mnoho autorů, avšak málokterý se proslavil. Po první světové válce vzniká sociální sci-fi literatura. A. Hexley vydává v roce 1932 román Báječný nový svět, ve kterém popisuje společnost vytříděnou do 5 vrstev, která klonuje nevzdělané dělníky. G. Orwell se proslavil svým románem o přehnaně totalitním státě s názvem 1984. Český velikán Karel Čapek (1890 – 1938) už ve 20. letech jako první použil slovo robot ve své hře RUR, kde roboti ohrozí celé lidstvo. V románu Továrna na absolutno svým vynálezem síly mění lidi, donutí je k válce a ničení. V románu Krakatit nechá vynálezce nebezpečné třaskaviny dojít k závěru, že hlavní věc je pomáhat lidem. Ve hře Věc Makropulos se zabývá nesmrtelností. Ve 30. letech píše román Válka s mloky a drama Bílá nemoc - protifašistická díla s prvky sci-fi literatury. Zlatý věk prožívá americká sci-fi v období let 1937 – 1947, kdy autoři časopisu Astounding Stories I. Asimov, R. Heinlein, T. Sturgeo a A. van Vogt publikují velmi populární sci-fi povídky. Od 50. let stále více přibývalo autorů sci-fi literatury. Někteří z nich se proslavili po celém světě, ale jiní téměř upadli v zapomnění. Pro autory bylo těžké být originální, neboť většina témat již byla popsána v minulosti. Arthur C. Clarke (1917) využil svou znalost exaktních věd a předpověděl mnoho z vývoje techniky. Proslul románem 2001: Vesmírná odyssea, ke kterému sepsal další 3 díly. Ve svém díle vědeckých a technických úvah zahrnul i otázky společenské. S tetralogií Setkání s Rámou mu pomohl G. Lee. Jedním z nejvýznamnějších autorů sci-fi 2. poloviny 20. století je J. R. R. Tollkien (1892 – 1973), který vdechnul život novému stylu sci-fi – fantasy literatuře. Ve svém díle totiž uplatnil spojení pohádky, mytologie a sci-fi literatury. Pozornost upoutal rozsáhlým románem Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky, ve kterém líčí dlouhou cestu hobita Bilba Pytlíka za ukradeným pokladem trpaslíků a boj dobra se zlem. V trilogii Pán prstenů (Společenstvo Prstenu, Dvě věže, Návrat krále) popisuje život ve smyšlené Středozemi. Důkazem jeho správné volby je v současné době zfilmování Pána prstenů. V socialistickém Československu 60. let navázal Josef Nesvadba (1926) částečně na odkazy J. Verna a Karla Čapka, když psal své sci-fi romány a povídky. Některé z nich se dočkaly i zfilmování (Blbec z Xeenemunde, Tarzanova smrt…). K dalším českým tvůrcům patří Ondřej Neff a Jaroslav Veis, kteří v mnohém převzali zahraniční tvorbu. V 70. letech získávala „západní“ sci-fi na popularitě, a tak vzniklo hnutí okolo anglického časopisu New Worlds, které neslo název New Wave. Hnutí vedl M. Moorcock, který nechal vydat několik sbírek příběhů s depresivními vizemi budoucnosti. Ve „východní“ sci-fi představované SSSR stále přetrvává odpor společnosti, a proto vzniká jen velmi málo odvážných děl. Novodobá historie sci-fi celosvětově patří spíše stříbrnému plátnu. Díla J. Verna a K. Čapka byla zfilmována již v hluboké historii, ale koncem 60. let se začaly vysílat první díly divácky nejúspěšnějšího seriálu o putování vesmírem Star Trek, který se natáčí dodnes. Již roku 1954 natáčí v Čechách Bořivoj Zeman film Cesta do pravěku, kde se poprvé vyskytují dinosauři. V roce 1959 byl natočen Ztracený svět, předchůdce dnešních Jurských parků, který také líčí setkání člověka s dinosaury. Na přelomu tisíciletí je konečně zfilmován Pán prstenů a další sci-fi ho budou následovat. Závěrem bych jen dodal, že sci-fi se plně rozvíjí i dnes – ve 21. století, které nám už dávno popisovali autoři sci-fi literatury.

Témata, do kterých materiál patří