Sci-fi literatura planety Země - referát
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Zlatý věk prožívá americká sci-fi v období let 1937 – 1947, kdy autoři časopisu Astounding Stories I. Asimov, R. Heinlein, T. Sturgeo a A. van Vogt publikují velmi populární sci-fi povídky. Od 50. let stále více přibývalo autorů sci-fi literatury. Někteří z nich se proslavili po celém světě, ale jiní téměř upadli v zapomnění. Pro autory bylo těžké být originální, neboť většina témat již byla popsána v minulosti.
Arthur C. Clarke (1917) využil svou znalost exaktních věd a předpověděl mnoho z vývoje techniky. Proslul románem 2001: Vesmírná odyssea, ke kterému sepsal další 3 díly. Ve svém díle vědeckých a technických úvah zahrnul i otázky společenské. S tetralogií Setkání s Rámou mu pomohl G. Lee.
Jedním z nejvýznamnějších autorů sci-fi 2. poloviny 20. století je J. R. R. Tollkien (1892 – 1973), který vdechnul život novému stylu sci-fi – fantasy literatuře. Ve svém díle totiž uplatnil spojení pohádky, mytologie a sci-fi literatury. Pozornost upoutal rozsáhlým románem Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky, ve kterém líčí dlouhou cestu hobita Bilba Pytlíka za ukradeným pokladem trpaslíků a boj dobra se zlem. V trilogii Pán prstenů (Společenstvo Prstenu, Dvě věže, Návrat krále) popisuje život ve smyšlené Středozemi. Důkazem jeho správné volby je v současné době zfilmování Pána prstenů.
V socialistickém Československu 60. let navázal Josef Nesvadba (1926) částečně na odkazy J. Verna a Karla Čapka, když psal své sci-fi romány a povídky. Některé z nich se dočkaly i zfilmování (Blbec z Xeenemunde, Tarzanova smrt…). K dalším českým tvůrcům patří Ondřej Neff a Jaroslav Veis, kteří v mnohém převzali zahraniční tvorbu.
V 70. letech získávala „západní“ sci-fi na popularitě, a tak vzniklo hnutí okolo anglického časopisu New Worlds, které neslo název New Wave. Hnutí vedl M. Moorcock, který nechal vydat několik sbírek příběhů s depresivními vizemi budoucnosti. Ve „východní“ sci-fi představované SSSR stále přetrvává odpor společnosti, a proto vzniká jen velmi málo odvážných děl.
Novodobá historie sci-fi celosvětově patří spíše stříbrnému plátnu. Díla J. Verna a K. Čapka byla zfilmována již v hluboké historii, ale koncem 60. let se začaly vysílat první díly divácky nejúspěšnějšího seriálu o putování vesmírem Star Trek, který se natáčí dodnes. Již roku 1954 natáčí v Čechách Bořivoj Zeman film Cesta do pravěku, kde se poprvé vyskytují dinosauři. V roce 1959 byl natočen Ztracený svět, předchůdce dnešních Jurských parků, který také líčí setkání člověka s dinosaury. Na přelomu tisíciletí je konečně zfilmován Pán prstenů a další sci-fi ho budou následovat.
Závěrem bych jen dodal, že sci-fi se plně rozvíjí i dnes – ve 21. století, které nám už dávno popisovali autoři sci-fi literatury.