Rukopisy

RUKOPISY

-

obrozenci si uvědomovali, že starší česká literatura nemá hrdinské zpěvy

-

chybí památka, která by ukazovala národní velikost v minulosti a mohla se rovnat cizím
středověkým zpěvům

-

snaha padělat, představa, že posílí národní sebevědomí

Rukopis královédvorský 1817

-

objeven Václavem Hankou ve věži kostela ve Dvoře Králové

-

označen za památku ze 13.století

-

obsahuje dvě skladby lyricko-epické ( b.Jelen podobná baladě, b.Zbyhoň podobná romanci
),šest epických básní ( obrací se k bájné české minulosti i ke skutečným historickým
událostem ), šest lyrických básní ( milostná a přírodní lyrika )

-

rukopis přijat vlasteneckou společností s nadšením

-

slavný i za hranicemi, zejména ve slovanských zemích

-

i J.Dobrovský uvěřil v jeho pravost

Rukopis zelenohorský 1818

-

anonymně poslán do Národního muzea jako nález ze Zelené Hory u Nepomuka

-

hlásil se do 9.-10. století

-

obsahoval krátký zlomek b.Sněm ( o staročeském sněmu kmetů a vladyků ) a b. Libušin soud (
zlomek delší básně o sporu dvou bratří Chrudoše a Šťáhlava o dědictví )

-

vylíčeno tak idealizovaně, že vzbudil ihned podezření u J.Dobrovského

-

později se za něj postavil Palacký a Šafařík, podařilo se jim získat víru v pravost

význam v době objevení

-

měly doložit vyspělost české kultury

-

měly nahradit neexistující českou veršovanou epiku podle vzoru ruských bylin

-

měly svědčit o síle, vyspělosti a mravních hodnotách české společnosti

-

posílily národní sebevědomí

-

byly velkým podnětem pro literaturu ( vliv na Máchu, Zeyera ), výtvarné umění ( Mánesovy
ilustrace Rukopisů, Myslbekovy sochy),hudbu ( Smetanova Libuše )

-

nepříznivě ovlivnily vědu, zvláště jazykovědu a historii, protože ukazovaly falešný obraz
minulosti

spory o pravost Rukopisů

-

začínají v 80. letech 19.století

-

vědeckou metodou je jako falza potvrdila skupina vědců kolem T.G.Masaryka – J.Gebauer
( filolog ),Jaroslav Goll ( historik ), Otokar Hostinský ( estetik ), Jaroslav Vlček ( literární
historik )

-

četné závislosti lyrických písní na ruské lidové poezii, epických skladeb ne některých dílech
jihoslovanské epiky

-

je v nich mnoho názorů, které byly středověku cizí

-

podmanivé líčení přírody, pro něž nacházíme málo dokladů ve starší literatuře

-

závažné námitky jazykové

-

ve dvacátém století kriminalistické analýzy pergamenů – doložily, že jsou to PALIMPSESTY,

-

dokumenty, na nichž bylo původní písmo odstraněno a nahrazeno novým

pravděpodobní autoři
Václav Hanka 1791 – 1861

-

knihovník a archivář Národního muzea

-

průměrný básník napodobující lidovou poezii

-

vydavatel slovanských národních písní a staročeských literárních památek

-

stoupenec slovanské vzájemnosti

-

připisují se mu lyrické texty

Josef Linda 1789 – 1834

-

novinář a spisovatel