Kytice - Karel Jaromír Erben
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
->zvukomalebnost: na topole podle skal/zelený mužík zatleskal ->refrén: stokrát jsem tě
prosila ve třech slokách po sobě ->metafora: neměj za zlé rozdrcené, zahozené růži
->hyperbola: stokrát jsem tě prosila
10. VrbaSloky básně Vrba mají každá jen dva verše. Muž se v ní diví své ženě, že spí jako zabitá. Ona mu
na to odpovídá, že je prokletá. Muž se na to jde vyptat jedné báby, a ta mu prozradí, že duše ženy
na noc odchází do vrby. Napadne ho radikální řešení a vrbu pokácí- jenže manželku to zabije.
Okamžitě toho lituje a nahlas naříká. Vrba mu na to řekne, že z jejích prutů má udělat kolébku
dítěti, aby s ním matka mohla aspoň tímto způsobem ještě být.
->metafora i hyperbola: mocné slovo ohni káže,/skálu zdrtí, draka sváže ->přirovnání: studené
jest to tvé tělo,/ jak by zpráchnivěti chtělo
11. LilieMladá panna je po předčasné smrti pochována tam, kde chtěla- ne na ponurý hřbitov ale do lesa.
Na jejím hrobě vyroste krásná a voňavá bílá lilie. Jakýsi šlechtic na koni kolem ní jede a když ji
vidí a cítí, chce si ji dát přesadit k sobě na zahradu. Cítí k ní jakousi až mystickou přitažlivost. Po
třech dnech se za svitu Měsíce z lilie stane živá bytost, která chodí po zahradě a bojí se Slunce.
Pán ji ochrání, když se za něj provdá, a tak se vezmou a mají dítě. Když ho povolá sám král a musí
odjet, pověří svou matku, aby se starala o jeho ženu. Tchyně ji však má za obludu, takže na ní
pustí paprsek Slunce. Z manželky se stane opět lilie a dítě zemře. Muž je pak rozhořčen a
proklíná matku.
->metafora: ty hadice zlá ->personifikace: srdéčko moje bude plesati
12. Dceřina kletbaJe dialogem matky a dcery. Dcera neunesla představu, že by měla dítě, a zabila svoje nemluvně po
porodu. Matka se jí ptá, proč je tak zasmušilá, a když se o tom dozví, ptá se, co hodlá dále dělat.
Dcera chce zemřít na oprátce. Proklíná svého milence, že jí udělal dítě, i svou matku, že jí dovolila
s ním chodit.
->metafora: zabila jsem holoubátko ->metafora: a potrhán je tvůj vzhled! ->refrén: stejný 1. a
3. verš každé sloky
13. VěštkyněObjevují se tu sloky v ich-formě, jelikož je o vyřčený monolog věštkyně. Vykládá o tom, že osudu
se nikdo nevyhne. Vykládá o minulosti českého národa: o Přemyslu Oráčovi, o Krokovi, o Libuši,
o Svatoplukovi. Předpovídá budoucnost: nastane doba obživnutí a obrození,vrátí se sláva a
plodnost českého národa. ->obsahuje hlavně alegorické metafory